Implementace CLILu
do české školy

5.3 Rozvíjení klíčových kompetencí v CLILu

RVP ZV charakterizuje klíčové kompetence jako „…souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.“ (RVP ZV, 2007). K rozvoji klíčových kompetencí má směřovat veškerá výuka a činnosti, které žáci ve škole provozují. Klíčové kompetence mají výrazně integrační charakter a navzájem se prolínají, čímž odrážejí základní charakteristiku CLILu.

Zaměřme se na potenciál rozvíjení klíčových kompetencí v CLIL výuce, která hojně přispívá k rozvoji postojů a hodnot a těch žákovských kompetencí, jež jsou nutné pro život. U každé kompetence se podíváme na její charakteristiku, jak je dána Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, a vysvětlíme, které CLILové aktivity pomáhají tuto kompetenci rozvíjet. V samostatné kapitole pak naleznete přímý vztah výchovných a vzdělávacích strategií, jež jsou v této publikaci představeny, a těchto klíčových kompetencí.

 

Kompetence k učení

Ve výuce CLIL jsou duální cíle doplněny ještě o třetí oblast, která je systematicky rozvíjena, a to je oblast učebních strategií žáků. Vzhledem k tomu, že v hodinách vedených CLILem se žáci setkávají se vzdělávacím obsahem a kompetencemi v cizím jazyce, učební strategie hrají klíčovou roli. Např. žáci pracují s textem, v němž vyhledávají důležité informace. Text je v cizím jazyce, takže žák musí nejdříve pochopit jeho globální význam. To mu pomůže odhadnout význam několika neznámých výrazů. Potom však zjistí, že se v textu vyskytuje slovo, které je klíčové a jehož význam musí znát, aby mohl úspěšně splnit zadaný úkol. Zde se musí rozhodnout, zda se pouze zeptá učitele, nebo použije slovník. Všechny výše uvedené kroky může učitel po splnění úkolu se žáky shrnout. Tím umožní, aby si uvědomili, jaké jsou efektivní strategie práce s textem všeobecně a jak se liší od práce s textem v cizím jazyce, popř. jakým způsobem klást otázky, tak aby žák získal žádané odpovědi, nebo jakým způsobem pracovat se slovníkem atd.

Učitelé by měli žáky podporovat v jejich schopnosti navrhovat nová a nezvyklá řešení úkolů a zároveň riskovat, že výsledky nebudou vždy správné. U cizího jazyka je experimentování s tím, co žáci znají, nutností. Žáci si zvyknou na to, že je důležitější vyjádřit myšlenku a názor než používat bezchybný jazyk. Žáci se naučí tzv. vyjednávat o významech sdělení, jinými slovy využívat kompenzační strategie.

 

Kompetence k řešení problémů

Řešení problémových situací je jednou ze základních technik CLILové výuky. Tradiční frontální výuka je obzvláště ve třídách s nižší jazykovou úrovní problematická a učitel musí volit nové alternativní přístupy. Problémové vyučování je jedna z možností efektivního postupu při CLIL. Žáci při ní vycházejí ze známého a navrhují možná řešení, která učitel monitoruje, usměrňuje a podporuje. Žáci jsou tak vedeni k řízenému objevování a získávání vědomostí a dovedností. Učitel žáky vede ke kritickému zhodnocení svého postupu a k tomu, aby si uvědomili, zda podobný postup mohou využívat i v jiných situacích.

 

Kompetence komunikativní

Komunikace je jedním ze čtyř principů CLILu. Účinná komunikace v hodinách různých předmětů vyučovaných v cizím jazyce vede k úspěšnému splnění cílů obsahových i jazykových. Žáci se učí porozumění a schopnosti vyjádřit se v nejrůznějších jazykových oblastech, především však v oblasti akademické (viz Roviny jazyka v kap. Vhodné materiály pro výuku CLIL a jejich tvorba). Žáci pracují s autentickými materiály, informace získávají ze zdrojů elektronických i tištěných, o zjištěných informacích společně diskutují, přičemž se učí dodržovat a uplatňovat konverzační strategie. Výuka v cizím jazyce vede k tomu, že je často nutné zpřesnit a dojednat významy různých promluv. Proto se žáci musejí naučit klást správné otázky a jasně odpovídat na otázky ostatních. V CLILových hodinách se omezuje čas, který je věnován prezentaci učitele, ve prospěch komunikace a aktivity žáků.

Čtení a poslech, tj. receptivní dovednosti, hrají důležitou roli v CLIL hodinách. Žáci se učí získávat a třídit informace a mnohem více si uvědomují, jakou roli při tom sehrává porozumění textu. Pokud čtou nebo slyší text ve svém rodném jazyce, zajisté rozumějí jednotlivým slovům a větám, ale nevíme, zda žáci porozumějí i textu jako celku a jestli jej budou umět využít. Mnohdy se žáci naučí chápat a využívat text v rodném jazyce pomocí strategií, které využívají při čtení a poslechu v  cizím jazyce.

V dnešním globalizovaném světě se v moderních jazycích využívá mnoho mezinárodních slov, znaků a symbolů. Zejména angličtina má v některých oblastech vliv na téměř všechny jazyky. Při výuce CLIL se žáci s internacionalismy pravidelně setkávají a osvojují si je, tyto výrazy mohou pomoci žákům odvodit si daný význam.

 

Kompetence sociální a personální

Také sociální a personální kompetence je zastoupena v principech CLILu. V rámci kulturní dimenze (viz 4C´s) se rozvíjí schopnost žáků spolupracovat, naslouchat jeden druhému, respektovat pravidla týmu a přispívat k dobré pracovní atmosféře ve výuce, ve které má každý právo vyjádřit svůj názor. Žáci jsou vedeni k tomu, aby společně utvářeli příjemné a konstruktivní pracovní prostředí, v němž chyby jsou považovány za přínos ve výuce a v němž se učí žáci navzájem. Takovou spoluprací si upevňují svoje sebevědomí. Jak již bylo výše zmíněno, výuka je zaměřena na žáka nebo na žáky a jejich aktivní zapojení provázené využitím cílového jazyka je absolutně nezbytné.

 

Kompetence občanské

I zde CLIL přispívá k rozvoji žáků. V rámci CLIL výuky se žáci seznamují se širokým spektrem pohledů na nejrůznější oblasti lidského poznání. Díky cizojazyčným materiálům a mnohdy i postupům v hodinách nejazykových předmětů mohou srovnávat, kriticky hodnotit a utvářet si své vlastní postoje, které jsou schopni si obhájit. Naučí se vnímat rozdíly jako zdroj inspirace, a nikoliv jako cíl kritiky a odsouzení. Důraz na spolupráci a aktivní zapojení do výuky se projeví v jejich schopnosti si navzájem pomáhat, spolupracovat a tolerovat jiné názory.

 

Kompetence pracovní

V CLIL výuce se rozvíjí autonomie žáků tak, že si v rámci plnění svých úkolů sami plánují postup a rozhodují o formách řešení. Společně se spolužáky a učitelem třídí a vybírají informace, prezentují svá zjištění. Nedílnou součástí výuky CLIL je i sebehodnocení žáků. Učitel nejprve jasně specifikuje duální cíle výuky a výstupy a žáci si vedou jazyková portfolia, ve kterých sami vyhodnocují, jak jednotlivé cíle splnili. V případě úspěchu jsou motivováni k další práci, v případě neúspěchu je jasné, v jaké oblasti mají problém, a mohou se obrátit na učitele, který jim pomůže problém překonat.

 

Shrnutí

Koncept 4C´s je aplikovatelný na celý systém implementace CLILu ve škole – od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Jeho stěžejním prvkem je podporovat a rozšiřovat užívání jazyků na škole pro efektivní integraci a rozvíjení komunikativních kompetencí všech zúčastněných – žáků i učitelů. Praktické propojení dovedností a schopností žáků s cizím jazykem může být hlavním vzdělávacím cílem školy. Škola si podle formy CLILu, kterou uplatňuje, zanese patřičné informace do svého školního vzdělávacího programu. Buď je jím tzv. hard, nebo soft CLIL, nebo jejich varianty, závisí na míře a způsobu výskytu cizího jazyka v odborných, nejazykových předmětech. Jednou z hlavních devíz CLILu je rozvíjení klíčových kompetencí, které jsou zastoupeny v každé CLIL hodině.

 

Seznam literatury:

COYLE, D. Content and language integrated learning: Motivating learners and teachers [online]. 2006 [cit. 2012-07-03]. Dostupné z WWW: <http://blocs.xtec.cat/clilpractiques1/files/2008/11/slrcoyle.pdf>.
COYLE, D., HOOD, P., MARSH, D. Content and language integrated learning. Cambridge : Cambridge University Press, 2010.
DALE, L., ES, W.,TANNER, R. CLIL Skills. Leiden : ICLON, Universiteit Leiden, 2012.
HESOVÁ, A. Integrace ve výuce. Metodický portál: Články [online]. 27. 05. 2011 [cit. 2012-08-16]. Dostupné z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/12039/INTEGRACE-VE-VYUCE.html>.
HESOVÁ, A. Integrace vzdělávacího obsahu. Metodický portál: Digifolio [online]. 2011 [cit. 2012-08-09]. Dostupné z WWW: <http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=4653>.
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka: model. Kroměříž : Spirála, 1995.
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005.
PODROUŽEK, L. Integrovaná výuka na základní škole. Plzeň : Fraus, 2002.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami k 1. 9. 2007) [online]. 2007 [cit. 2012-07-03]. Dostupné z WWW: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV-pomucka-ucitelum.pdf>.

Loga