Implementace CLILu
do české školy

5.2 Integrace CLILu ve školním vzdělávacím programu

Některé školní vzdělávací programy podporují výuku vybraných předmětů v jiném než mateřském jazyce. Učební osnovy pro cizí jazyk v takových programech by se měly orientovat na požadavky osnov odborných předmětů nebo by měly být alespoň zaměřeny na průřezová témata spojená s gramotností a dovednostmi potřebnými k osvojení si cizího jazyka.

Na 2. stupni základní školy se již předpokládá určitá vstupní jazyková vybavenost žáků v prvním cizím jazyce. Pro mluvčí na referenční úrovni A1 dle Společného referenčního rámce pro jazyky lze připravit daleko propracovanější model školního kurikula (dále ŠVP) ve vztahu ke CLIL než u žáků 1. stupně ZŠ. CLIL se také využívá pro zavedení druhého cizího jazyka, jednak díky rozvinutým učebním strategiím žáků, jednak díky myšlenkovým operacím, které odpovídají vyšší kognitivní úrovni (Coyle, 2010).

Zásahy v ŠVP ve prospěch integrované výuky typu CLIL se dotýkají zejména obsahů vzdělávacích oborů, tj. učebních osnov tvořených částí nebo celkem integrovaných vzdělávacích obsahů a časové dotace daných vzdělávacích obsahů / vyučovacích předmětů (propojením hodinových dotací). Tato integrace, vztahující se jak na očekávané výstupy (dále jen OV), tak i na učivo dvou (nebo více) integrovaných předmětů, musí splňovat následující kritéria:

  • naplnit OV cizího jazyka a OV nejazykového předmětu,
  • propojit učivo tam, kde je to smysluplné,
  • zachovat min. časové dotace cizího jazyka a nejazykového předmětu dle RVP,
  • nepřekročit týdenní max. časové dotace vymezené RVP pro jednotlivé ročníky.

Z tabulky učebního plánu integrovaného předmětu musejí jasně vystupovat názvy, tematické celky či jiná označení integrovaných obsahů včetně zařazených průřezových témat a tento obsah musí být podložen odpovídající časovou dotací.
Časová dotace integrovaného předmětu může čerpat dle RVP z povinných nebo disponibilních hodin. Pokud spojíme jen části hodinové dotace daných předmětů (částečná integrace; tematické celky, moduly aj.) pro CLIL, musíme zachovat samostatné dotace obou předmětů pro ty tematické celky, které nebudou integrovány.

Východiskem pro modifikaci školního kurikula ve prospěch CLILu je rozhodnutí, zdali zakomponovat do osnov tzv. soft, nebo hard CLIL. Toto rozhodnutí se především týká kvalifikovanosti učitelů, kteří CLILem na škole vyučují. Při realizaci tvrdé formy CLILu může na škole CLILem vyučovat jen jeden učitel (ideálně kvalifikovaný pro odborný předmět i cizí jazyk) nebo dva vyučující (jeden s kvalifikací pro odborný předmět a druhý pro cizí jazyk), kteří se střídají po jednotlivých hodinách nebo během jedné vyučovací hodiny (= team-teaching).

Existují tři základní podoby implementace CLILu ve školním vzdělávacím programu. Pokud škola s CLILem začíná, často integruje prvky cizího jazyka do nejazykových hodin. Tímto způsobem si mohou žáci zvykat na přítomnost cizího jazyka v odborném předmětu a škola může přistoupit k jiné podobě CLILu v budoucnu. Druhou podobou je  tzv. soft CLIL v případě, že bude realizován v cizojazyčné výuce. Třetí podobou je tzv. hard CLIL v případě, že je CLIL realizován v nejazykové výuce. V ŠVP může být CLIL popsán i jinými způsoby, které reflektují jeho organizační formu, personální obsazení a konceptuální zakotvení ve škole, např. varianty tematický, modulární i projektový CLIL (viz níže).

Pro školu přináší jakákoliv podoba zavedení CLILu zajímavý způsob práce pedagogů. Uvedením v ŠVP se škola zasluhuje o moderní výuku, která se s cizími jazyky přirozeně propojuje. Do integrace CLILu mohou být zapojeni všichni učitelé na škole, ať již realizují hospitace, nebo vytvářejí výukové materiály, či sami CLIL praktikují. Níže proto představíme 6 způsobů, jak je možné přistoupit k tvorbě učebních osnov ve vztahu ke CLIL. Samozřejmě nelze nabídnout kompletní přehled, formy zapojení lze dále variovat a kombinovat, např. dle rozložení integrované výuky do jednotlivých ročníků, dle výuky v půlených třídách, dle disponibilní časové dotace, dle zapojených učitelů, dle počtu cizích jazyků, které škola integruje, aj.

 

1. Tematický CLIL

Podle Susan Kovalikové (1995) je základem integrované výuky celoroční téma, které je rozvedeno do rozvětvujících se témat a dovedností. Toto hlavní téma je odrazem skutečného života a je sjednocujícím prostředkem všech integrovaných témat. Dílčí témata této výuky pak mohou být realizována několika vyučujícími v různých předmětech. Každý předmět pak většinou k tématu přistupuje ze svého úhlu pohledu.

Učitelé cizího jazyka a odborného předmětu připraví tematické plány v obou předmětech tak, aby se prolínaly. Učitelé cizího jazyka musejí dále rozpracovat jazykové prostředky, které budou rozvíjeny. Ve spolupráci s vyučujícím odborného předmětu blíže specifikují, za jakým účelem jsou tematické celky propojeny, a určí integrovaný obsah učiva daného tématu. Učitelé se musejí dohodnout na organizaci výuky, jestli budou tematické celky odučeny v jazykové hodině, nebo v hodině odborného předmětu.

Příklad níže ilustruje propojení tematických celků nejazykového předmětu s tematickými celky vybraných cizích jazyků v jednotlivých ročnících:

Ročník Integrace předmětů s cizím jazykem (CLIL) Příklady témat odborného předmětu Příklady témat cizího jazyka
6.

 

Matematika / AJ Základní početní operace Shopping
Úhly – druhy úhlů, měření, výpočet

Shapes
Deducing from context
Terminology in English

Lesní ekosystém: semenné rostliny, houby, bezobratlí živočichové a obratlovci, vodní ekosystém: bezobratlí, obratlovci Plants and Animals
6.
8. 

Člověk a příroda –Přírodopis / AJ

Člověk a zdraví / AJ

Zdraví a nemoc, první předlékařská pomoc, prevence nemocí, úrazů

 

First Aid
At the doctor´s
Human Body
Illnesses / Prevention and Treatment

6.
7.
8.
 
My ve světě* / AJ Rád bych se poznal, kategorizace lidských typů

Traits of a character
School rules
Job requirement

Občan, jeho práva a povinnosti, školní řád

Etika v praxi

A citizen in the Czech Republic
6.
7.  
My ve světě / FJ Rodina a škola, volnočasové aktivity Ma vie – moi et le loisir, la famille
Tradice jiných národností, problémy

La vie dans la société
Préjugés sur la France et des Français

6. Tělesná výchova / AJ Názvosloví tělesných cvičení (gymnastika), názvy sportovních disciplín (atletika, sportovní hry), popis prováděné činnosti Sports and Games / gymnastics
Receiving and giving commands
Rules of a game
9. Člověk a společnost / AJ 2. světová válka, propaganda, teorie davu, studená válka

Biography
A Film Review 

9. Člověk a příroda / NJ Krajinný a přírodní ráz Rakouska a jižního Německa, život v alpských oblastech Die Alpen, Zeit und Ortangaben, Beschreibung der Landschaft, Wegweiser und Orientierung, Präpositionen, eigene Namen und Artikel

*Vyučovací předmět “My ve světě” integruje průřezová témata RVP ZV.

 

2. Modulární CLIL

Zavedení modulárního CLILu ve škole je v mnohém podobné integrovaným tématům, ovšem více napovídá, jakým způsobem bude výuka tohoto typu organizována. Při modulární výuce jsou využívány specifické části kurikula obsahu předmětu pro integrovanou výuku takovým způsobem, aby integrace byla smysluplná a přínosná. Modulární výuka CLILu vyzývá například k tomu, aby učitelé historie vyučovali Francouzskou revoluci v integraci s francouzským jazykem nebo rozvoj kolonialismu v integraci s anglickým jazykem nebo nástup německého nacionálního hnutí v integraci s německým jazykem.

Od vyučujících se očekává, že odučí tyto obsahové moduly například v rozmezí několika dnů nebo týdnů. Prakticky může výuka probíhat bez navýšení časové dotace v tom smyslu, že při časové dotaci 3 hodin obou předmětů (celkem 6 hodin) se odučí 2 hodiny odborného předmětu, 2 hodiny cizího jazyka a 2 hodiny CLIL modulu.

 

3. Integrovaný předmět 

CLIL v rámci integrovaného předmětu vyžaduje komplexní přístup ve školním kurikulu a dává žákům základ pro systematický rozvoj jejich dovedností a znalostí. Jestliže škola zavádí tzv. hard CLIL, pak se změny budou týkat jak osnov odborného předmětu, tak i cizího jazyka. Integrací buď vznikne nový CLIL předmět (navýšení časové dotace, např. z disponibilních hodin), nebo se odborný předmět v mnohých aspektech propojí s cizím jazykem (bez nebo s navýšením časové dotace).

V učebních osnovách školního vzdělávacího programu se definuje název nového integrovaného vyučovacího předmětu, uvede se jeho charakteristika a vzdělávací obsah vyučovacího předmětu. V charakteristice se dozvíme, co je vzdělávacím cílem integrovaného předmětu, jak z obsahu, tak z jazyka. Charakteristika kromě časového a organizačního vymezení integrovaného předmětu zahrnuje i výchovné a vzdělávací strategie. Podrobněji přináší informace o tom, jaké jsou upřednostňované metody a formy práce v tomto předmětu, zda se výuka dělí na skupiny, nebo naopak dochází ke spojování žáků z různých ročníků, kde se daný integrovaný předmět vyučuje, apod.

Pro školu je nutné připravit si takové učební osnovy CLIL, ve kterých škola přesně formuluje požadavky splnění cílů daného odborného předmětu v oblasti jazykové, koncepční a všeobecně dovednostní. Požadovaná kritéria pro splnění cílů daného vyučovacího předmětu nejsou definována pouze v rovině specifické slovní zásoby (i když ta je důležitým faktorem), ale i konkrétních dovedností, které jsou s daným předmětem spojeny a které se promítnou v očekávaných výstupech. Např. jak ve fyzikální, tak v humanitní složce vyučovacího předmětu zeměpis existují společná témata, a proto škála výrazů, které se pojí s výukou např. příčin a následků daných jevů, vyžaduje určitá společná specifika zejména v oblasti jazykových prostředků, tj. gramatiky a slovní zásoby. V osnovách pro odborný předmět budou tedy rozpracované dovednosti ve formě očekávaných výstupů CLIL sdružujících znalosti příčin a následků s jazykovými jevy.

Osnovy předmětu anglický jazyk by pak měly být postaveny na těchto složkách, podporovat je a doplňovat. Dané pojmy mohou být snadno zpracovány v didaktické jednotky například s názvem Přírodní katastrofy, kde budou žáci provádět výzkum a prezentovat informace týkající se celé řady přírodních katastrof (zemětřesení, tsunami, záplavy atd.), ale méně odbornou formou než v zeměpisu samotném. Přestože odborný předmět je podporován při výuce anglického jazyka, samotný předmět anglický jazyk bude stále převážně spojen s jazykovými cíli a bude umožňovat zaměřit se více na jazykovou způsobilost (Cummins, 1979). Takto získané kompetence, jako např. prezentační dovednosti, jsou přenositelné do jiných než CLILových předmětů a umožňují zvýšit celkové výsledky žáků i v mateřském jazyce.

 

4. Tzv. soft CLIL

Při integraci v jazykové hodině je ve školním vzdělávacím programu definováno, které části vzdělávacího obsahu z odborného předmětu se integrují do vzdělávacího obsahu cizího jazyka. Příslušné informace jsou zaneseny do charakteristiky cizího jazyka (jazykového vyučovacího předmětu) a stejně tak očekávané výstupy odborného předmětu se promítnou do některých očekávaných výstupů cizího jazyka. Tak jsou provázány a popsány jazykové, koncepční a dovednostní cíle tzv. soft formy CLILu.

Nejčastější obsahy, které se v cizojazyčných hodinách integrují, spadají do vzdělávací oblasti Člověk a příroda, např. reálie příslušných zemí (zeměpis), do oblasti Člověk a společnost, např. mezinárodní vztahy a spolupráce, Evropská unie, globalizace (výchova k občanství), do oblasti Člověk a svět práce, např. příprava pokrmů, pěstitelství (pracovní vyučování), do oblasti Člověk a zdraví, např. zdravý životní styl, péče o zdraví (výchova ke zdraví), do oblasti Informační a komunikační technologie, např. vyhledávání a použití informací, sociální sítě (informatika a výpočetní technika) aj. Také průřezová témata jsou často využívána, jelikož představují přirozenou a smyslupnou integraci.

Tzv. soft CLIL realizuje učitel cizího jazyka, proto za integraci CLILu v jazykové hodině nese plnou odpovědnost. Intenzivně spolupracuje s učitelem nejazykového předmětu nejen na plánování hodin. Hodnocení obsahu je většinou formativní a doplňuje hodnocení jazykové, které je v cizojazyčné výuce primární.

 

5. Prvky cizího jazyka v odborném předmětu

Jedná se o základní typ integrace CLILu, který odpovídá nejnižší možné míře zapojení cizího jazyka do nejazykového předmětu. V takto zaměřené výuce může být posilován cizí jazyk občasnými vstupy nebo může být cizí jazyk použit pro úvod do tematiky nebo shrnutí látky. Za účelem seznamování se s cizím jazykem v odborném předmětu mohou být realizovány krátké herní aktivity (tzv. jazykové sprchy), které nenásilnou formou vybízejí ke komunikaci v cizím jazyce. Učitel může cizí jazyk používat při zadávání pokynů a instrukcí, a tak u žáků posilovat jazykové dovednosti (např. poslech s porozuměním). Žáci mohou také pracovat s cizojazyčnými zdroji, díky čemuž jsou vystaveni vyšší míře autentického jazyka.

V charakteristice školního vzdělávacího programu odborného předmětu je třeba uvést, za jakým účelem (např. rozvíjení jazykových kompetencí) a v jaké míře je cizí jazyk v nejazykovém předmětu využíván, popř. v které fázi výuky apod. Za integraci v odborném předmětu nese plnou odpovědnost učitel odborného předmětu.

 

6. Projektový CLIL

Tato metoda práce je hojně využívána v rámci například projektových dnů a dochází při ní k propojení více vzdělávacích obsahů hned z několika vyučovacích předmětů. Jsou často využívány metody problémového učení. Jestliže známe téma projektu, je nutné formulovat jeho vzdělávací cíle, z hlediska dosahování cílů jak obsahových, tak jazykových. V tabulce níže uvádíme příklady cílů vybraných vyučovacích předmětů.

Projektové cíle CLIL

Příklady cílů za odborný předmět Příklady cílů za cizí jazyk
Zeměpis

Zjistit, jak demografické rozložení obyvatelstva a jeho nárůst ovlivňuje život na Zemi.

Komentovat grafy a vysvětlit jejich rozložení a výsledky.

Výtvarná výchova

Pochopit účel „Dreamtime“ a jeho význam pro domorodé obyvatele Austrálie (z angl. Aborigines).

Vysvětlit umělecké dílo domorodých obyvatel, popsat jejich způsob života a krajinný ráz (písemně i ústně).

Přírodopis  

Poznat efekt vysokokalorických, tučných a nevhodně upravených jídel pro lidské zdraví.

Použít jazykové prostředky příčin a následků k popsání důsledků špatného stravování pro zdraví člověka.

Porozumět výzkumu o tom, jak kmenové embryonální buňky mohou mít vliv na společnost.

Formulovat argumenty při debatě o kontroverzním tématu.
Odhadnout, jak genové mutace způsobují nemoci.

S pomocí powerpointové prezentace popsat účinky genových mutací. 

 

Ve školním vzdělávacím programu by měla být zanesena informace o cílech projektu, jeho časovém vymezení, způsobu realizace a hodnocení. Školy také často využívají partnerství se zahraniční školou nebo jinou mezinárodní spolupráci, prostřednictvím které daný projekt realizují. I tato informace by měla být zanesena ve školním kurikulu.

Loga