Implementace CLILu
do české školy

1.4 Výhody a rizika CLILu

Níže jsou načrtnuty pozitivní aspekty, které integrovaná výuka vykazuje, a možné obtíže, s nimiž se školy v praxi mohou potýkat.

Výhody CLILu Rizika CLILu

a. vyšší nároky CLILu na kognitivní procesy žáků, které nejsou běžně obsaženy v učebnicích cizích jazyků

b. nácvik kompenzačních strategií a rozvíjení komunikativních dovedností efektivním způsobem

c. práce s reálným obsahem / informacemi využitelnými v praktickém životě

d. zvyšování možnosti uplatnění žáků na trhu práce (i v zahraničí) a přípravy na další studium

e. rozšiřování interkulturní kompetence žáka

f. zvyšování profesní kvalifikace učitele

a. nedostatečná jazyková kompetence žáků používat cizí jazyk v odborném předmětu

b. nedostatek relevantních učebních materiálů a nástrojů hodnocení pro CLIL

c. neinformované vedení školy a nesystematické zavádění CLILu

d. neochota učitelů spolupracovat v CLIL týmu

e. časově náročná a obtížná příprava na CLIL vyučování

f. nedostatečná jazyková nebo oborová kompetence učitelů

 

Budoucí podoba integrované výuky formou CLIL musí jednoznačně vycházet z podmínek a kontextu dané školy a regionu. Jak předejít rizikům CLIL na dané škole je otázkou zmapování možností pedagogického sboru i dané školní komunity. Stěžejní pro integraci CLILem je motivace ze strany učitelů. Podmínkou úspěchu CLIL je výběr vhodného způsobu zavádění. Škola by měla také propagovat CLIL směrem k veřejnosti a musí být schopna aktuálně reagovat na potřeby rodičů a žáků. Velmi efektivní je vytvoření systému spolupráce nejen v rámci školy, ale i mimo ni. Bez aktivní spolupráce učitelů, podpory vedení školy a materiálního zázemí se může stát implementace CLIL velmi obtížnou.

 

Závěrem

CLILu se daří v různých vzdělávacích kontextech v rozličných formách: monolingvní formy výuky v zemích, kde se žáci učí jeden integrovaný předmět a kde jsou žáci většinou nerodilí mluvčí daného cizího jazyka (např. Slovinsko, Česká republika), dvojjazyčné formy výuky, když se žáci učí 50 % nebo více odborných předmětů v druhém cizím jazyce (např. Nizozemí), plurilingvní formy výuky, když se žáci učí odborné předměty ve třech nebo více jazycích (např. Baskicko, Katalánsko) a multilingvní, kde se žáci učí několik cizích jazyků, z nichž CLIL jazykem může být veden jeden nebo více vyučovacích předmětů (např. Austrálie).

Integrovaná výuka se netýká pouze výuky anglického jazyka, o kterém Graddol (2006) píše, že již není cizím jazykem v pravém slova smyslu, ale základní dovedností. Pokud se podaří využít další cizí jazyky pro CLIL, může se integrovaná výuka stát hlavní hnací silou vzdělávání v budoucnosti. V posledních letech nabídly různé vzdělávací instituce semináře a školení, které seznamují učitele s CLILem a s příklady dobré praxe. Teprve roky praxe a připravenost učitelů ukáží, jak může tato metodika pomoci proměnit české školství.

 

 

Shrnutí  

Používání jazyka jako nástroje pro výuku obsahu, nikoli jazyka samotného, představuje nové paradigma ve vzdělávání. CLIL se v České republice legislativně odlišuje od bilingvního vzdělávání v základním a středním vzdělávání. Ve školách je realizován v různé míře a ve dvou základních formách. Buď je zapojován v cizojazyčné výuce, do které učitel integruje nejazykový obsah, ze kterého není žák hodnocen, nebo je CLIL realizován v nejazykové výuce, ve které jsou sledovány zejména dva základní cíle – jazykový a obsahový. Rozvoj kognitivních dovedností a přemýšlení v cizím jazyce jsou klíčovým přínosem CLILu, který může výrazně vylepšovat a obohacovat neuspokojivý stav současné cizojazyčné a nejazykové výuky zároveň. 

 

Seznam literatury: 

BEATENS-BEARDSMORE, H. Multilingualism, Cognition and Creativity. International CLIL Research journal, 2008, 1, s. 4–19.
COYLE, D., HOOD, P., MARSH, D. CLIL Content and Language Integrated Learning. Cambridge : Cambridge University Press, 2010.
CUMMINS, J. Cognitive / academic language proficiency, linguistic interdependence, the optimum age question and some other matters. Working Papers on Bilingualism, 1979, 19, s. 121–129.
DALTON-PUFFER, C. Content and language integrated learning in Austrian classrooms: applied linguistics takes a look. Views, 2002, 11, s. 4–26. Dostupné z WWW: <http://www.univie.ac.at/Anglistik/views/02_1&2/CDP.PDF>.
EURYDICE. L´enseignement d´une matiére intégré á une langue éntrangéere (EMILE) á l´école en Europe. Bruxelles : Eurydice, 2005, 80 s. ISBN 92-79-00581-2.
GARCÍA, O. Bilingual Education in the 21st Century: A Global Perspective. Malden : Wiley-Blackwell, 2008.
GRADDOL, D. English Next [online]. 2006 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: <http://www.britishcouncil.org/learning-research-english-next.pdf>.
MEHISTO, P., MARSH, D., FRIGOLS, M. J. Uncovering CLIL. Oxford : Macmillan Education, 2008, s. 238, ISBN 978-0-230-02719-0.
RUIZ DE ZAROBE, Y., JIMÉNEZ CATALÁN, R. M. Content and Language Integrated Learning. Evidence from Research in Europe. Bristol : Multilingual Matters, 2010.

Loga