Implementace CLILu
do české školy

1.3 Uplatnění CLILu

Vhodné podmínky pro realizaci CLILu jsou obvykle ve školách s posílenou výukou cizích jazyků (např. výuka CJ od 1. ročníku, povinná výuka dvou CJ), v typech škol, které upouští od „transmisivního“ modelu výuky i tam, kde se pracuje projektovou metodou, která většinou integruje více učiva (vzdělávacích obsahů) různých vyučovacích předmětů či průřezových témat.

CLILu se daří v takovém typu výuky, kde je stěžejní aktivita přenesena na žáky, pravidelně se zařazuje práce ve dvojicích i skupinová práce, při níž žáci zastávají jednotlivé role v týmu. Uplatňovat CLIL může být snadnější ve výuce, ve které je systematicky zařazováno sebehodnocení a hodnocení spolužáků, jenž má formativní charakter.

CLIL se dobře zapojuje do výuky, v níž učitel využívá rozličné výukové strategie s důrazem na rozvoj kritického myšlení a klíčových kompetencí žáků. Motivující je využití různorodých verbálních i neverbálních prostředků, které odpovídají různým učebním stylům a potřebám žáků. Cizojazyčné zdroje učebních materiálů jsou nezbytnou součástí CLIL výuky. 

CLIL má potenciál zlepšovat klima1 školní třídy i celé školy. Vedení školy může prostřednictvím CLIL ušetřit časový prostor v učebním plánu školního vzdělávacího programu tím, že umožní žákům komunikovat cizím jazykem v nejazykových hodinách. Je také vhodné využít mezipředmětovou koncepci školního vzdělávacího programu pro zvýšení konkurenceschopnosti školy.

  1. Je předmětem několika výzkumů, např. v projektu Propojení cizího jazyka a vyučovacího předmětu na základní škole ZŠ Matice školské v Českých Budějovicích, CZ.1.07/1.1.10/02.0073 realizovaného v letech 2010–2012.
Loga