Implementace CLILu
do české školy

16.5 ZŠ SNP v Hradci Králové

Příklad dobré praxe č. 5

 

CLIL program ve výuce přírodovědných předmětů na 2. stupni ZŠ SNP, Hradec Králové

Realizátor: Mgr. Petr Špína, PaedDr. Miluška Karásková
Autor: Mgr. Petr Špína
Anotace: Výuka cizích jazyků má směřovat k jejich uplatnění v praxi, tak aby absolventi dokázali využívat své jazykové dovednosti jak při řešení úkolu, tak při prezentaci závěrů odborné činnosti. K tomuto obecnému cíli je zaměřena výuka v konkrétních předmětech integrovaných s cizím jazykem. Integrací jazykové a nejazykové výuky zamýšlí škola pomoci žákům s různým zaměřením, a tím kladně formovat jejich vztah k celoživotnímu vzdělání. Využití didaktiky cizích jazyků i jazyka samotného ve výuce přírodovědných předmětů učitelům umožňuje rozšířit soubor vzdělávacích postupů, a tím zatraktivnit i zkvalitnit výuku.

 

Kontext školy

Vzdělávací program základní školy klade velký důraz na výuku cizích jazyků, zejména angličtiny. Mnoho žáků nepatří do spádového obvodu školy. Rodiče žáků školy jsou přesvědčeni o potřebnosti výuky cizího jazyka a na některé aktivity připlácejí.
Škola realizuje mezinárodní aktivity zaměřené na rozvoj komunikačních dovedností. Žáci školy mají v rámci věkové kategorie žáků 2. stupně ZŠ nadstandardní jazykové dovednosti, časté jsou úspěchy v různých jazykových soutěžích.
Na škole převažují jazykově a humanitně orientovaní žáci nad žáky orientovanými přírodovědně a technicky.

 

Východiska

Na škole je výuka anglického jazyka od 1. ročníku standardem pro všechny žáky. V průběhu 1. stupně ZŠ si žáci osvojí základní komunikační dovednosti, mají zkušenost s CLILem v běžných hodinách i formou projektů. Výuka anglického jazyka má posílenou hodinovou dotaci. Na škole je k dispozici rodilá mluvčí, která kromě cizího jazyka vyučuje v 8. a 9. ročníku předměty zaměřené na grafiku a design.

Vzdělávací schopnosti a rodinné zázemí žáků jsou zpravidla dobré až vynikající. Důsledkem toho je však velký odliv na víceletá gymnázia (zejména šestiletá), což je nutno zohlednit při výuce v 8. a 9. ročníku zejména v nejazykových předmětech, mj. posílením experimentální stránky výuky přírodovědných oborů. Jazykové znalosti a dovednosti žáků, kteří na gymnázia neodešli, jsou i v těchto ročnících nadstandardní. Výuka cizích jazyků je zajišťována plně aprobovanými, zkušenými pedagogy. Učitelé přírodovědných předmětů i žáci disponují ICT dovednostmi na potřebné úrovni.

Vedení školy silně podporuje integraci výuky jazyků a nejazykových předmětů. Úspěšné využití metody CLIL na 1. stupni bylo oceněno na evropské úrovni jazykovou cenou Label. V programu „EU peníze školám“ je implementaci metodiky CLILu na škole vyhrazena jedna šablona II/2. Vzdělávací program „Dovolte mi učit se – Let Me Learn“ klade důraz na respektování rozdílných učebních stylů a strategií jednotlivých žáků při učení.

 

Cíle

V CLIL hodinách je cílem, aby žáci využívali informace získané v angličtině, zejména aby pracovali podle tištěných a poslechových instrukcí a získávali z anglicky psaných pramenů faktické údaje a data. Jsou stimulováni k tomu, aby s informacemi kriticky pracovali – třídili je a analyzovali, vytvářeli si na ně názory. Nových informací jsou pak schopni lépe využít k řešení úkolů a problémů. Cílem také je, aby v nejazykových hodinách aktivně používali angličtinu k popisu např. aparatury, schématu, grafu, postupu pokusu, také pro interpretaci závěrů z řešení problému nebo úkolu.

Prostřednictvím rozšíření slovní zásoby si tak žáci upevňují své znalosti v nejazykové oblasti. Žáci jsou podporováni v tom, aby své vzdělávání vnímali jako komplexní, propojující znalosti a dovednosti z různých oborů.
Učitelé mají za cíl promýšlet alternativní postupy práce se žáky, rozvíjet své didaktické dovednosti, obohacovat je o didaktiku využívanou ve výuce jazyků a soustavně zvyšovat své jazykové kompetence.

 

Realizace – postup a metody

Vedení školy podporuje realizaci programu získáváním dalších učitelů nejazykových oborů pro CLIL a je schopno zajistit výuce materiální podmínky (kopírování materiálů, ICT). Učitelé odborných předmětů s jazykovou úrovní B2 dle SERR a vyšší vytvářejí dostatek CLIL výukových plánů a ověřují pilotní výukou jejich použitelnost. Škola umožňuje hospitace učitelů nezapojených do programu na hodinách CLIL, jelikož chce, aby sami posoudili použitelnost těchto metod a forem práce ve svém vyučovacím předmětu. Tím je chce přesvědčit, že výuka CLILem u žáků funguje.

Škola udržuje tyto hlavní zásady v hodinách CLIL:

  • zabránit pojmovému zahlcení,
  • využít analogií a podobností v jazycích a symbolickém zápise,
  • gradovat podíl cizího jazyka,
  • zdůrazňovat činnostní učení a různé formy spolupráce,
  • podporovat vzájemné hodnocení a sebehodnocení žáků,
  • umožnit přiměřené přepínání jazyků, tzv. code-switching.

Již před několika lety byly ověřeny první materiály pro předmět fyzika. Jde především o cyklus laboratorních prací na téma „Měření veličin v termice”, v nichž postupně roste podíl angličtiny od úrovně 0 % (žáci se seznamují s odbornou stránkou věci) až po 100 % (laboratorní práce plně zadaná v angličtině). Tento model, tj. propojení instrukcí v cizím jazyce se získáváním fyzikálních poznatků, posloužil jako vzor pro tvorbu dalších materiálů.

Prvním zásadním pravidlem pro výuku v CLILu je pozvolné osvojování slovní zásoby, aby nedošlo k pojmovému zahlcení žáků, kteří kromě obecné slovní zásoby operacionalizačních sloves v angličtině získávají ještě specifickou slovní zásobu v obou jazycích (Čj a Aj).
Podobnost odborné terminologie s některými anglickými termíny pomáhá žákům v jejich osvojení.

Druhým zásadním pravidlem je gradování podílu angličtiny v pracovních materiálech. V angličtině jsou:

  1. pouze krátké instrukce (jedna věta na úvod cvičení),
  2. názvy veličin a specificky fyzikální pojmy (odborná terminologie),
  3. plné instrukce (v heslovité, resp. v souvislé formě),
  4. výstup formulovaný žákem.

Preferovanou formou materiálů jsou pracovní listy, protokoly z měření, tabulky a úlohy k doplňování. Materiálům může žák zdatný v předmětu v zásadě porozumět i bez znalosti většiny specifických pojmů, které jsou tímto způsobem v průběhu aktivní činnosti žáka přirozeně včleňovány do jeho slovní zásoby.
Materiály jsou obvykle určeny pro heterogenní pracovní skupiny žáků, aby se ve spolupráci se žáky zdatnými v přírodních vědách uplatnili i jazykově zaměření jedinci. Kooperace napříč třídou je doporučována.
V 9. ročníku k těmto postupům přistupuje nácvik získávání informací ze souvislého anglicky psaného textu a jejich prezentace spolužákům v rodném jazyce.

Jako vhodné se jeví použít CLIL výuku k opakování nebo rozšíření témat z minulých ročníků. Nová forma zpestří výuku, aktivizuje žáky, udrží jejich pozornost a přispívá k obnovení starších vědomostí.
V průběhu vyučování probíhá permanentní code-switching, zadávané materiály jsou doplňovány vysvětlováním a závěrečným hodnocením, resp. diskuzí v češtině, která je hlavním vyučovacím jazykem.
Ve výuce jsou využívány různé formy scaffoldingu; od slovníku pojmů přes schémata až po vzorové formulace.
Zpětnou vazbu zajišťuje pozorování žáků, kontrola pracovních listů a protokolů, dotazníky/ankety a diskuse se žáky. Některé testy lze s použitím scaffoldingu zadat v anglickém jazyce.

 

Využité zdroje, pomůcky a způsob jejich využití 

Při výuce je výhodné využít digitální učební materiály, např. aplikace pro interaktivní  tabuli, PPT prezentace včetně animací. Na internetu je dostatek cizojazyčných informací.
Didaktické materiály lze přejímat nebo vytvářet vlastní. Lépe se osvědčily materiály vytvořené učitelem speciálně pro konkrétní výukový cíl.
Základními pomůckami jsou pracovní listy a protokoly z měření (což znamená mírně zvýšené nároky na kopírování), dále slovníky (tištěné i on-line) a multimédia jako projektory a interaktivní tabule, jimiž je škola vybavována průběžně v procesu inovace výukových metod. Vyučující má k přípravě hodin k dispozici počítač.
Lidské zdroje jsou pro výuku limitující. Rozšíření výuky vyžaduje školení dalších učitelů, kteří budou dostatečně zkušení a přitom ochotní k inovaci svých metod práce.
Spolupráce rodilé mluvčí s patřičným vzděláním zaměstnané na škole je neocenitelnou výhodou.

 

Pedagogická reflexe 

Metodologie CLIL je již uvedena v ŠVP školy. Výuka s využitím specifických metod CLILu probíhá na 2. stupni v rámci jednotlivých předmětů matematiky, fyziky a přírodopisu. Ve výuce fyziky  (ročník 7.–9.) je implementace CLILu výrazně rozvinutá, ověřené výukové materiály se využívají opakovaně a systematicky.

Realizace šablony II/2 v projektu „EU peníze školám” postupuje zvolna vzhledem k nevyrovnoměrné kvalitě příspěvků jednotlivých učitelů. Tvorba digitálních učebních materiálů v současnosti pohlcuje více energie a času vyučujících než příprava pro CLIL. Každoročně je na celé škole realizována výuka CLILem během projektového Dne evropských jazyků.

 

Shrnutí a zhodnocení přístupu školy ke CLIL

Žáci této školy jsou dobře jazykově připraveni, motivováni a na hodiny CLILu reagují pozitivně. Je vhodné využívat již ověřené výukové plány v hodinách CLILu. Jsou-li CLIL materiály zahrnuty do hodnocení předmětu, je nutné zjednodušit zadání úkolů a používat různé formy scaffoldingu. Nedoporučuje se v CLIL výuce procvičovat učivo příliš abstraktní nebo vyžadující velké nasazení rozumových schopností, aby nedošlo k zahlcení mentální kapacity žáků a stresu. Rozhodujícím činitelem ve výuce CLIL je učitel a jeho ochota uplatnit integrovanou výuku. Výběr procvičovaných témat a dovedností, redukce učiva a tvorba výukových materiálů kladou značné nároky na jeho čas a energii.
Výuka CLILem by neměla být striktně stanovena a nastavena, je třeba přizpůsobit výuku konkrétní třídě a výukové situaci.
Zastoupení metodiky CLIL v ŠVP škola formuluje obecně v charakteristice předmětů z hlediska cílů, nikoliv tematické náplně výuky.

Loga