Implementace CLILu
do české školy

16.2 ZŠ Dobřany

Příklad dobré praxe č. 2

 

CLIL na základní škole Dobřany

Realizátor a autor: Mgr. Michaela Hlaváčová
Anotace: Příklad popisuje realizaci CLILu po stránce metodicko-organizační na 2. stupni ZŠ v předmětu dějepis a předmětu volba povolání (pracovní činnosti). CLIL je vyučován 2 učiteli, kteří realizují týmovou výuku i vedou samostatné CLIL hodiny.
Kontext školy: Základní škola Dobřany je běžnou základní školou, na které výuka probíhá podle ŠVP. Žáci se učí anglický jazyk od 3. ročníku, od 7. ročníku si jako volitelný mohou zvolit německý jazyk či anglickou konverzaci. Ve školním roce 2010/2011 byl CLIL poprvé vyzkoušen v hodinách dějepisu a od druhého pololetí stejného školního roku v pracovních činnostech. Výzvou bylo vyzkoušet si, jak to, co učitel na sobě zažil sám na kurzech, funguje u žáků, zda bude mít metodika stejný úspěch a zda opravdu budou naplněny cíle, které si učitel klade na začátku začlenění CLILu.

 

Úvodem

Cílovou skupinou, u které byla poprvé užit CLIL po celý školní rok, byli žáci 2. stupně 6. ročníku. Pracovní skupinu tvořilo celkem 27 žáků, z nichž dva žáci mají individuální vzdělávací plán a dále je zde několik žáků se speciálními učebními potřebami. CLIL byl zařazován pravidelně 2× až 3× za měsíc do hodin dějepisu, hodinová dotace byla stejná jako v paralelním ročníku neCLILové třídy, tzn. 2 hodiny týdně. Zpočátku byla věnována pozornost především instrukcím v cizím jazyce a tzv. language showers, postupně byla větší část hodiny vedena prostřednicvím cizího jazyka. 60–70 % z těchto CLIL hodin jsou žáci vystaveni cizímu jazyku dle závislosti na typu hodiny a probíranému tématu.

Druhou pracovní skupinou byli žáci 8. ročníku – celkem 23 žáků. CLIL byl v pracovních činnostech od pololetí zařazován zpravidla každou druhou hodinu přibližně na 10 minut, tento krátký časový úsek jsme si stanovily s kolegyní proto, že časová dotace je jen 1 vyučovací hodina týdně a některé oblasti z předmětu člověk a svět práce (např. moje koníčky, povolání aj.) znali žáci z jazykových hodin.

 

Východiska

Proč právě CLIL? S CLILem jsem se setkala před několika lety na Letní mezinárodní jazykové škole v Plzni a na Pedagogické fakultě ZČU. Tento způsob výuky mě velmi zaujal a zdálo se, že by mohl být přitažlivý i pro samotné žáky. Jelikož jsem v tomto roce učila dějepis v 6. ročníku a zároveň jsem učila i angličtinu (skupina žáků na angličtinu nebyla zcela totožná se třídou, ve které byl užit CLIL), chtěla jsem si vyzkoušet vše „naostro“. Vedení školy bylo metodě CLIL nakloněno. Rodiče byli se záměrem vyučovat CLILem seznámeni na úvodní třídní schůzce a pozitivně přijali podporu cizího jazyka na naší škole.

Na základě osobních zkušeností jsem nabyla přesvědčení, že byť jen část hodiny, která je vedena v cizím jazyce, ukáže žákům, že jazyk není nic, čeho by se měli bát, že je to nástroj, pomocí kterého se dostanou k informacím. Samotní žáci dnes nejvíce hledají informace na internetu a nebudou-li se jazyka obávat, budou umět vyjít i z textu složitějšího prostřednictvím klíčových slov. Zároveň dnes velmi cestují, a tak mají dostatek příležitostí přijít do styku s jiným jazykem. Někdo může namítnout, že se toto všechno mohou naučit v jazykových hodinách, ale domnívám se, že v hodinách odborného předmětu se užívání jazyka stane přirozenějším. Žákům je zpřístupněn obsah předmětu netradiční formou, která je mnohdy zábavná a motivační. Žák, který je patřičně stimulován a který si ověří, že po určité době dokáže sám produkovat poznatky i v jiném jazyce, tak nabývá sebedůvěry. Pravidelným zařazování CLILu se u žáků zlepší vyjadřovací dovednosti, schopnost pohotově reagovat v komunikačních situacích, snadněji se zorientovat v cizojazyčném textu, aj.

CLIL bylo možné zavést také proto, že mám kvalifikaci učitele odborného předmětu a zároveň cizího jazyka. Dále bylo možné zavést CLIL i v hodinách pracovních činností – volba povolání proto, že vedení školy umožnilo team-teaching ve formě, kdy jsou přítomni dva vyučující v hodině. Zde šlo především o spolupráci vyučujících, která spočívala ve společné přípravě na výuku i její realizaci se dvěma vyučujícími. Učitel odborného předmětu jazykáře důkladně seznámil s obsahem učiva na delší časové období, zároveň ho obeznámil i s činnostmi, které povedou k získání poznatků. Na základě toho mohl jazykář vypracovat dlouhodobější plán, do pracovních listů uvést aktivity, které navazují na následnou činnost v hodině, která již probíhala v mateřském jazyce. Vždy před výukou probíhala konzultace obou učitelů, kde ještě byly promyšleny další detaily hodiny. Pro realizaci integrované výuky bylo výborné, když byl učitel odborného předmětu přítomen při CLIL výuce, jelikož mohl v případě potřeby zareagovat, jednak podat dodatečné informace žákům, jednak pomoci učiteli s organizací hodin. Jazykář zůstával jako opora a „monitoroval“ celý průběh vyučovací hodiny. Tento přístup je na naší škole teprve v počátcích, chceme se však jeho rozvoji do budoucna více věnovat.

 

Důvody a cíle

CLIL jsme zavedli na škole proto, jelikož věříme, že z dlouhodobého hlediska přinese řadu výhod, např. pomůže žákům rozvíjet své učební strategie. Hojně využíváme metody kritického myšlení, které se do CLIL hodin velmi hodí. CLILem rozvíjíme u žáků klíčové kompetence, jelikož vyhledávají v dostupných cizojazyčných materiálech. Žáci častěji spolupracují ve dvojicích, skupinách, řeší úkoly, které jsou formulovány v angličtině, prezentují zanalyzované informace, sami se snaží hodnotit.  Prostřednictvím CLILu jsou žáci vystaveni anglickému jazyku i mimo jazykovou hodinu, přirozeně využívají různorodé materiály tištěné, filmové a jiné zvukové které jsou v cizím jazyce.

Spatřujeme i výhody zavedení CLILu  v profesním růstu pedagoga. Učitel si nejen zvyšuje svou jazykovou úroveň, neboť vyhledává či zpracovává různé vhodné materiály, ale také se snaží využívat nové postupy a uplatňovat nové způsoby práce. Jsme si však vědomi i jistých nevýhod a hrozeb, které pro nás zavedení CLIL může představovat. V každé heterogenní třídě, kde jsou velmi slabí žáci a současně i výborní žáci, je náročné připravit si vyvážený plán hodiny a vést samotnou výuku. Slabší žáci mohou zažívat pocity neúspěchu, jistou překážkou může být i velký počet žáků ve třídě. Také pro učitele je zavedení nového přístupu náročné. Neexistují učebnice CLIL, a proto je náročné připravit se do CLIL hodin. Učitel musí materiály vyhledat, zpracovat, přizpůsobit jazykové úrovni žáků i svým metodám (inspirace z didaktiky cizích jazyků), přizpůsobit obsahovému, jazykovému i dalšímu cíli, které chce sledovat.

 

Realizace: postupy a metody

Na začátku školního roku byli rodiče i žáci seznámeni se vším, co obnáší výuka s využitím CLIL metodologie. Na dotazy rodičů jsme reagovali na úvodní třídní schůzce hned na začátku školního roku. Zpočátku panovaly obavy, ale po důkladnějším obeznámení s podobou výuky rodiče tento způsob výuky přijali pozitivně. Stejně tak jsme si všimli mírně negativní vlny, která vyplynula z očekávání žáků. Obávali se zejména toho, jak si se samotným jazykem poradí a navíc v předmětu, který byl pro ně v podstatě nový. Někdy nebyla snadná realizace CLIL pro vyučujícího, někdy pro žáky. Potýkali jsme se s počáteční nedůvěrou k neznámému obsahu v cizím jazyce, nejistotou něco říct v angličtině, obavou z psaného textu, ve kterém je mnoho neznámých slov. Pro mě osobně bylo nejnáročnější najít vhodný učební materiál. Mnohdy jsem musela přizpůsobit zadání úlohy/úkolu kvůli bariéře cizího jazyka, a tak jsem změnila obvyklý způsob práce s textem. Dále bylo náročné zpracovat učební látku tak, abych oddělila podstatné od nedůležitého a stihla probrat vše, k čemu jsme se zavázali v ŠVP.

Školní rok 2010/2011 byl prvním rokem realizace CLIL, a proto zmínku uvádíme na začátku dokumentu ŠVP. Zatím nemáme v úmyslu měnit očekávané výstupy daných předmětů, avšak v budoucnu k tomu s největší pravděpodobností přistoupíme. Na začátku roku bylo nutné promyslet cíle jazykové i obsahové a v průběhu roku si pak připomínat, co chceme CLILem odučit, co všechno z obsahu odborného předmětu je nutné žákům zprostředkovat. Nesetkají-li se žáci s moderními (nejen jazykovými) metodami výuky, stojí hned před dvojí pomyslnou překážkou a je nutné je naučit nové cesty poznávání a objevovat věci prostřednictvím cizího jazyka.

Pro zlepšení procesu učení jsem ve výuce dějepisu využívala mnoho obrazového materiálu, vedla jsem výuku aktivizačními metodami a metodou názornosti, stimulovala žáky zajímavými poslechy v doprovodu s obrázky, zařazovala metody činnostního vyučování. V hodinách, kdy byla část vyučována v angličtině, žáci obdrželi pracovní listy, různé materiály pro skupinovou výuku. Snažila jsem se využívat kooperativního vyučování. Nikdy se nejednalo o zapisování a přepisování slovíček, textů v angličtině, a tudíž rozšiřování slovní zásoby bylo především cestou (ne hlavním jazykovým cílem), jak se dostat v odborném předmětu dál, k podstatě obsahu předmětu.

Žáci dopředu věděli, který den bude probíhat část hodiny v angličtině. Zpočátku byli v hodinách vedeni převážně instrukcemi v angličtině; něco znali z hodin jazykových, některé pokyny pro ně byly nové. Velkou úlevou pro ně bylo, že mohli používat mateřštinu. V prvních fázích zavádění tak často na otázky odpovídali česky a snažili se otázky si překládat. Dále jim velmi pomáhaly různé aktivizační hry během krátkých jazykových sprch, které byly často věnovány slovní zásobě. Názorné pomůcky, možnost spolupracovat, poradit si, vyhledat si neznámé slovíčko, to vše žákům bylo velkou oporou. Postupem času již byly dávány instrukce v angličtině automaticky a výuka se více zaměřovala na obsah odborného předmětu prostřednictvím angličtiny. I zde byly upřednostňovány aktivity, během kterých měli žáci možnost spolupráce. Na konci učební jednotky byly ověřovány znalosti žáků skrze testové úlohy a zde bylo patrné, že někteří žáci, kteří nebyli v hodinách odborného předmětu tak úspěšní, zvládli anglickou část bez problémů a naopak. Slabší žáci měli někdy pocit neúspěchu a bylo nutné je stále povzbuzovat.

 

Využité zdroje, pomůcky a způsob jejich využití

Pro výuku CLILem jsem získávala inspiraci především z internetových zdrojů, zejména na zahraničních stránkách je možno nalézt mnoho zajímavých on-line materiálů, které třeba vnukly jen nápad, ale o téma, v němž se přirozeně propojuje jazykový a obsahový cíl, šlo někdy především. Jindy jsem využívala zajímavé odkazy na interaktivní hry, které si žáci v hodinách též zahráli. Dalším zdrojem byly příručky a publikace týkající se CLILu. Všechny zdroje jsem musela uzpůsobit s ohledem na ŠVP naší školy. Vlastní CLIL materiály si soustavně tvořím a uchovávám. Jejich podoba je různá, závisí na tom, k jakému cíli směřují. Využíváno je často metod kritického myšlení, činnostního učení, projektů. Mnohé úlohy jsou opatřeny obrázky, mapkami, některé úkoly jsou spjaty s videoukázkami k podpoře porozumění obsahu.

 

Reflexe, shrnutí a zhodnocení kvality

Dle reakcí se žáci na CLIL hodiny, ve kterých byla užívána angličtina, těšili, někteří je vysloveně upřednostňovali. Na druhou stranu zde byli i žáci, kteří se za celou dobu obav nezbavili, ale přesto musím zmínit, že zvládli některé základní dovednosti i za užití cizího jazyka.

Na konci školního roku už žáky nepřekvapilo, že se dívali na filmovou ukázku v angličtině a bezprostředně odpovídali na otázky k ukázce, aniž byli předem upozorněni, že je hodnocen obsah, a ne cizí jazyk. Většina si bez problémů poradila s křížovkami, které byly dvojjazyčné, s textem, který byl částečně v angličtině. Už nehledali význam každého slovíčka, ale snažili se odhadnout význam z kontextu textu. Zcela určitě jim pomohla práce ve skupinách, dvojicích, což některým dává příležitost pomoci, poradit, jiným ukazuje, že mají příležitost zúročit své znalosti jak dějepisné, tak jazykové.

 

Perspektivy CLILu na škole

Zatím se CLILu věnují v naší škole 2 učitelé, ale již i na prvním stupni další učitel zvažuje zařazování CLILu do výuky. Ve školním roce 2010/2011 byly zrealizovány dvě ukázkové hodiny. Jedna ukázka byla určena kolegyni z jiné školy, která se v rámci stáže chtěla dozvědět více o CLILu a naši školu si zvolila jako inovativní školu k načerpání inspirace. Druhá ukázková hodina byla odučena na základě spolupráce s vyučující na VŠ, která provádí výzkum CLILu v praxi z hlediska rozvoje slovní zásoby žáků v rámci svého doktorského studia. Tato spolupráce nadále pokračuje na bázi praktického výzkumu a externí evaluace.

Ve školním roce 2010/2011 výuka CLILem probíhaa v navazujícím 7. ročníku v předmětu dějepis. Plánujeme CLILem vyučovat nově i v paralelní třídě. Bude pokračovat spolupráce s učitelem odborného předmětu volba povolání, čímž se CLILem bude vyučovat v navazujícím 9. ročníku. Máme v úmyslu sledovat žáky v tradiční třídě a v CLIL třídě ve školním roce 2011/2012, abychom shromažďovali výsledky o efektivitě CLILu na naší škole. Dále se budeme zabývat východisky a efektivními přístupy k hodnocení v CLILu.

Loga