Implementace CLILu
do české školy

Renesance a humanismus

CLIL VÝUKOVÝ PLÁN

Vzdělávací obsah: dějepis
Jazyk: německý
Název prac. listu: Renaissance und Humanismus
Min. jazyková úroveň žáků: A1/A2
Ročník: 7.
Časová dotace: 4 vyučovací hodiny
Rozvíjené klíčové kompetence: komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní

Obsahové

  

Cíle

Seznámit se s důvody vzniku renesance a humanismu.

Rozpoznat hlavní rysy a charakteristiky renesance a humanismu.

Výstupy

Žák vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky.

Žák popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky.

Žák chápe proměnu umělce v období renesance a zná některé významné renesanční umělce a učence.

Předchozí znalost z obsahu předmětu

Předchozí turistická zkušenost s renesančními památkami

Základní architektonické stavby a některé z nich v němčině

Jazykové    

Cíle

Prezentovat v němčině jednoduchým způsobem historickou osobnost.

Napsat dopis o známém tématu.

Výstupy

Žák umí jednoduchým způsobem říci základní údaje o své osobě a představí někoho jiného, řekne např., odkud pochází, kde pracuje, jakými jazyky mluví atd.

Žák shrne jednoduchými větami uplynulou událost.

Klíčová slovní zásoba

das Haus, das Schloss, die Burg, die Kapelle, der Dom, der König, das Fenster, die Arkaden, das Kloster, die Kuppel, das Stadtpalais, die Villa, die Kolonnade, die Stadtmauer, der Platz 

der Schriftsteller, der Handwerker, der Künstler, der Maler, der Bildhauer, der Zeichner, der Maler, der Graphiker, der Musiker, der Erfinder, der Richter, der Mathematiker 

 

Rozvíjení jazykové struktury

Minulý čas (préteritum i perfektum) – verbinden, entdecken, schreiben, stammen, wirken 

Seznamovací a představovací fráze

Scaffolding

Jazykové rámce pro pojmenování architektonických staveb, názvy povolání, popis činnosti, představování sebe samotného a cizí osoby

Autentické fotografie českých a zahraničních renesančních památek a umění

Grafické znázornění hlavních pojmů v kontextu renesance

Šablona pro poznámky žáka

Šablona dopisu

Organizační formy

práce ve dvojici / práce ve skupině 

Kognitivní rozvoj 

Zapojení myšlenkových procesů

Zapamatovat – vybrat ilustrativní fotografie (PL/aktivita 1), identifikovat ilustrativní fotografie (PL/aktivita 2a, 2b)

Porozumět – zařadit typy staveb (PL/aktivita 2b, 2c), zobecnit prvky renesance (PL/aktivita 2d)

Aplikovat – přiřadit a vysvětlit pojmy (PL/aktivita 3a)

Zapojení vyšších myšlenkových procesů

Analyzovat – rozeznat a načrtnout souvislosti (PL/aktivita 3b), dedukovat z grafického zobrazení (PL/aktivita 4a, 4b), objasnit závěr (PL/aktivita 4c, 4d)

Tvořit – vytvořit a předvést prezentaci (PL/aktivita 4d, 4e, 5a), připravit shrnující dopis (PL/aktivita 5c)

Hodnotit – zhodnotit průběh setkání (PL/aktivita 5c), posoudit a ohodnotit vlastní práci (PL/aktivita 6)

Kulturní rozdíly

Odlišný vývoj renesance v evropských zemích

MV a PT

Osobnostní a sociální výchova – rozvoj schopností poznávání, poznávání lidí

Multikulturní výchova – kulturní diference

Pomůcky

fotografie, encyklopedie, internet, napodobeniny soudobých renesančních předmětů a oblečení 

Aktivity tohoto výukového plánu předpokládají obvyklou učitelovu přípravu na hodinu dějepisu, ve které je tématem Renesance a humanismus. Jsou spíše vnímány jako doplňkové aktivity pro žáky, kteří se učí němčinu a jejichž učitel tzv. soft CLILu uplatňuje integraci dějepisu a cizího jazyka. Téma Renesance a humanismus, jako jakékoliv jiné historické téma, vyžaduje určitou minimální jazykovou znalost, která může u žáků ZŠ školy chybět. Je pak na zvážení učitele, jak jednotlivé aktivity do hodin zařadí a zda v navrženém provedení. Z důvodu motivace jsou názvy všech aktivit v pracovním listě uvedeny v němčině. V aktivitách, kde byl použit německý jazyk i na vyšší úrovni než A2 dle SERR, jsou úlohy uzpůsobeny tak, aby žák pracoval s jazykem receptivně a s max. oporou v jazykových rámcích. Naopak v úlohách, kde je nutná produktivní činnost v cizím jazyce, je jazyková opora stanovena na úroveň A1/A2 dle SERR. Žáci po celou učební jednotku pracují převážně ve dvojici nebo skupině.

 

 

1. hodina

 

1. Fotos aus den Ferien: 5 min., interakce: U–Ž, Ž–Ž

Jedná se o vstupní aktivitu, kdy učitel před samotnou výukou zadá žákům domácí úkol, v jehož rámci budou vyhledávat fotografie a obrázky z prázdnin, na nichž je zobrazena architektura a umění, které přinesou do hodiny. Dá se předpokládat, že žáci přinesou fotografie s architekturou v různých stavebních slozích. Učitel se pokusí se žáky vybrat co nejvíce fotografií s renesančním uměním a vyzve žáky, aby ve skupinách nebo ve dvojicích představili své obrázky a fotografie a domněnky o tom, co je na nich vyobrazeno. Pokud budou žáci vědět, mohou se pokusit pojmenovat i fotografie s jinými stavebními styly, kterým ovšem nebude věnována větší pozornost. Fotografie, u kterých si žáci nejsou jisti, do kterého období spadají a co je na nich vyobrazeno, je vhodné odsunout na konec aktivity, kdy je možné se k fotografiím a jejich identifikaci společně vrátit. Dohledání některých informací k fotografiím může být opět zadáno formou domácího úkolu.

Následně si mohou žáci vyplnit tabulky, do kterých napíšou své předchozí znalosti o tématu a dále svá očekávání o tématu hodiny.

 

2. Architektur auf den Fotos – motivační aktivity

2a) 5 min., interakce Ž–Ž

Učitel ve třídě vyvěsí fotografie: Příloha 1 – Fotografie (je možné fotografie promítnout i přes dataprojektor). U každé fotografie je pro přehlednost uvedeno, jakého místa se fotografie týká. Před vyvěšením ve třídě je nutné tyto popisky odstranit.
Učitel nechá žáky, aby se rozdělili do dvojic či skupin. Žáci si ve dvojicích či skupinách fotografie nejprve prohlédnou, aniž by se snažili identifikovat, o jaké stavby se konkrétně jedná. Následně proběhne společná diskuse, kdy by měli žáci sdělit své domněnky, o jaký stavební styl by mohlo jít a zda na fotografiích vidí nějaké společné prvky staveb.

 

2b) 10 min., interakce Ž–Ž

Žáci ve stejných dvojicích nebo skupinkách si znovu prohlédnou jednotlivé fotografie a poznamenávají si, co fotografie zobrazují a kde by se mohly nacházet. Pokusí se zároveň identifikovat, co je na vyvěšených fotografiích vyobrazeno. Následně proběhne společná kontrola.

 

2c) 10 min., interakce Ž–Ž

Žáci začnou v tomto modulu aktivně pracovat s německým jazykem při výběru několika fotografií (nebo jim bude fotografie přiřazena) a pokusí se s pomocí slovíček v němčině některé prvky architektonických staveb pojmenovat v němčině. Následně proběhne společná kontrola.

 

2d) 10 min, Ž–Ž, individuální práce

Aktivita je zakončena společnou prací s grafickým organizátorem (Příloha 2 – Grafický organizátor), do kterého si budou žáci jednotlivě či ve dvojicích zapisovat hlavní prvky renesance. Zde je možné nalézt jiné druhy grafických organizátorů. Žáci si vyplněné grafické organizátory porovnají ve skupinách a prodiskutují společně s učitelem.
Žáci by měli mít v této fázi hrubou představu o tom, čím se stavební sloh renesance vyznačuje.

 

 

2. hodina

 

3) Gründe und Hauptakteure der Renaissance

3a) 10 min., interakce Ž–Ž

V návaznosti na výklad učitele o renesanci a humanismu žáci přiřazují, nejlépe ve dvojicích, osobnosti k pojmům. Následně zasadí pojmy a jména osobností do nabídnutých větných rámců tak, aby vytvořili věty. Je dobré žáky předem upozornit, že jména významných osobností se překládají do daného jazyka a že jména soukromých osob zůstávají většinou v jazyce majitele jména. Učitel může dle potřeby připravit další významné osobnosti renesančního období a k nim příslušné pojmy, které jsou spjaty s jejich činností.

 

3b) Hlavní aktivita, 5 min., interakce Ž–Ž

Práci se čtyřmi pojmy, které ilustrují nejzásadnější změny v období renesance, lze považovat za myšlenkově obtížnou úlohu, která by se měla vztahovat k výkladu učitele, v němž objasní příčiny vzniku renesance. Pojmy z této úlohy je možné dát žákům ve větším formátu (Příloha 3 – Renesance a nové objevy), aby si v něm mohli graficky znázornit souvztažnost pojmů, např. formou šipek.

 

4) Renaissancekünstler und bildende Renaissancekunst
 

4a–4b) Erasmus Rotterdamský: 10 min., interakce Ž–Ž

Úkolem žáků je seznámit se s konkrétními ukázkami renesančního umění a něco o těchto ukázkách odhalit a dohledat. Před vlastním zkoumáním obrázků je důležitá podpora ze strany učitele, který by měl žákům pokládat otázky, které jsou uvedeny před obrázkem. Žáci mohou tyto otázky také projít ve skupinách a následně konzultovat s ostatními spolužáky.
První kresba zobrazuje Erasma Rotterdamského. Pozornější žáci mohou jeho jméno odhalit přímo z nadpisu na obrázku. Poté, co žáci doplní věty informující o kresbě, proběhne seznámení s Erasmem Rotterdamským. Úkolem u první kresby není nutné zjistit jméno autora (A. Dürer).
U dalšího obrázku, autoportrétu Albrechta Dürera, se postupuje stejně jako u prvního obrázku.

 

4c) Rafael Santi a další: 5 min., interakce Ž–Ž

Po doplnění informací u obou kreseb je dobré žáky navést k přemýšlení, zda mohl obrázky vytvořit jeden autor. V této fázi by se měli všichni žáci dozvědět a uvědomit si, kdo je autorem obou kreseb.
Je možné se také vrátit k fotografiím, se kterými se pracovalo v úvodu hodiny. Na jedné z nich je Aténská škola od Rafaela Santi. Je možné porovnat tyto rozdílné příklady italského a německého renesančního umění.

 

4d) Albrecht Dürer: 15 min., interakce Ž–Ž

Albrecht Dürer je skvělým odrazovým můstkem pro představení univerzálnosti renesančních umělců. V této aktivitě by již měli začít žáci zúročovat znalosti o renesanci. Učitel pomůže žákům určit zdroje, ve kterých mohou najít jména dalších významných umělců, u kterých hlavně dohledají jejich různorodou činnost. Povolání a činnosti umělců se pokusí pojmenovat v němčině na základě nabídnuté slovní zásoby.
Následně informace a nalezené renesanční zpracují žáci v prezentacích.

 

 

 

3. hodina

 

4e) Prezentace žáků: 20 min., interakce Ž–Ž

Žáci ve dvojicích či ve skupinách představí své prezentace spolužákům. Žáci si mohou z prezentací svých spolužáků dělat poznámky o nových poznatcích, které mohou dobře využít v další aktivitě. Tato aktivita je výchozí aktivitou pro přípravu projektu.

 

5) Projekt: Wer bin ich?

5a) Zadání projektu: 25 min., Ž–Ž, individuální práce

Příprava setkání renesančních osobností je vyvrcholením celého tématu. Učitel žákům vysvětlí, že se zúčastní fiktivního setkání, které společně zorganizují (je možné doplnit o kulisy renesance: hudba, jídlo, pití, kostýmy aj.). Na setkání budou prezentovat jednu renesanční osobnost, o které si musejí zjistit dostatek informací. Žák může využít informací o renesančních umělcích z předchozí aktivity. Setkání se bude konat na území dnešního Německa, aby byl patrný cizojazyčný kontext.
Dle jazykového rámce (Příloha 4 – Renesanční osobnost) si žáci připraví v němčině minimální informace o své osobnosti, kterou reprezentují. Pokud to nestihnou v hodině, dopracují materiál za domácí úkol.

 

 

4. hodina

 

5b–5c) Práce na projektu: 35 min., Ž–Ž, individuální práce

Učitel žáky upozorní, že si musejí na setkání pořizovat o jednotlivých účastnících zápisky. K tomuto účelu jim slouží předpřipravený formulář (Příloha 5 – Moje poznámky) v němčině, do kterého si budou pořizovat zápisky rovněž nejlépe v němčině.
Zápisky z renesančního setkání jsou důležitým a nezbytným podkladem pro další aktivitu.
Za domácí úkol napíše žák v němčině jedné renesanční osobnosti dopis o jednom vybraném renesančním umělci, kterého zaujal a potkal na setkání. I pro tento účel mají žáci předpřipravenou strukturu dopisu (Příloha 6 – Můj dopis). Žáci se nemusejí samozřejmě držet jen struktury dopisu, mohou ji dle fantazie volně rozšířit.

 

6) Selbstevaluation: 10 min, U–Ž, Ž–Ž, Ž–U

V závěrečné aktivitě by žáci měli (po realizaci všech aktivit) mít dostatečný časový prostor pro vlastní zhodnocení všech činností. V rámci této části je možné společně shrnout i některé nezbytné základní poznatky.

HODNOCENÍ

ÚLOHA 4e)

V této úloze se hodnotí příprava a představení prezentace žáků ve dvojicích či skupinkách. Žáci by měli být schopni v rámci prezentace vysvětlit, proč si vybrali zrovna danou osobnost.

Do hodnocení prezentace je možné zahrnout všechny 3 složky: jazykovou, obsahovou i procedurální:

  1. Práce s informačními zdroji – vybrané zdroje a jejich citace a interpretace
  2. Náročnost a obtížnost zpracované prezentace
  3. Struktura a přehlednost prezentace
  4. Jazyk používaný během prezentace

 

ÚLOHA 5)

V této úloze se hodnotí realizace projektu, na kterém se podílejí žáci jednotlivě. Žáci mohou při zpracování projektových výstupů využít zkušeností z předchozí prezentace.
Učitel hodnotí jednak přípravu žáka pro sebeprezentaci jako renesanční osobnosti, jednak shrnující dopis žáka o renesančním večeru.

V prezentaci renesanční osobnosti lze hodnotit následující:

  1. Práce s informačními zdroji – vybrané zdroje a jejich citace a interpretace
  2. Prezentace informací
  3. Nápaditost a originalita (vhodné hodnotit společně se žáky)
  4. Jazyk používaný během prezentace

 

Ve shrnujícím dopise lze hodnotit následující:

  1. Zpracování zadání
  2. Korektnost nových informací a poznatků
  3. Rozšíření povinné struktury dopisu
  4. Použití nové slovní zásoby
  5. Gramatická korektnost

 

 

ŘEŠENÍ

ÚLOHA 2D)

Návrh vyplnění grafického organizátoru:
Das Stadtpalais, die Villa, die Kuppel, das Gewölbe, das Treppenhaus, das Sgraffito, die Kolonnade, das Lustschloss

 

ÚLOHA 3A)

Niccolo Machiavelli – Politik
Johannes Guttenberg – Buchdruck
Miguel de Cervantes – Don Quijote de la Mancha
Nikolaus Kopernikus – Astronomie
Niccolo Machiavelli ist mit der Politik verbunden.; Johannes Guttenberg hat den Buchdruck entdeckt.; Als Schriftsteller hat Niccolo Machiavelli „Den Fürst“ geschrieben.

 

ÚLOHA 4A)

Erasmus Rotterdamský (1467–1536) – holandský filozof a myslitel, významný představitel evropského humanismu.
Auf der Zeichnung ist Erasmus von Rotterdam, der aus den heutigen Niederlanden stammte. Als Gelehrter und Philosoph wirkte um die Wende des 15. und 16. Jahrhunderts. Dieser Gelehrte schrieb mit der Sprache Lateinisch.

 

ÚLOHA 4B)

Albrecht Dürer (1471–1528) – německý malíř, grafik, matematik a teoretik umění.
Das ist das Porträt von einem bedeutenden deutschen Maler. Er heißt Albrecht Dürer, er war nicht nur ein ausgezeichneter Praktiker, sondern auch ein bekannter Theoretiker der Kunst. Dieser Künstler wirkte vor allem auf dem Gebiet des heutigen Deutschlands. In der Malerei war er Wegbereiter des Selbstporträts.

 

 

CITACE

Jeden označený obrázek v pracovním listě byl použit se souhlasem Blanton Museum of Art, the University of Texas at Austin, dle platné smlouvy ze dne 15. 11. 2010.

Autorkou vybraných označených fotografií je Mgr. Kamila Sladkovská.

Loga