Implementace CLILu
do české školy

14.5 Validita testu

První a nejvíce samozřejmá zásada při tvoření testů je validita. Nejen v CLILu je třeba sestavit test tak, aby ověřoval jen to, co se žáci učili. Jsou ale jisté stránky specifické pouze pro otázku validity v CLILu. Je zřejmé, že validita se týká konceptuálního obsahu. Aby byl test validní, je třeba jednotlivé položky testu přizpůsobit přístupům použitým při výuce. Pokud jsme výuku zaměřili pouze na fakta a obecné porozumění, nebylo by spravedlivé od žáků vyžadovat, aby v testu předvedli schopnost kriticky myslet. Nebo naopak by bylo absurdní, aby po procesuálně zaměřené výuce následoval test, ve kterém by měli žáci pouze reprodukovat a popisovat fakta. Je sice pravda, že to může fungovat, a žáci si dokonce mohou myslet, že to bylo opravdu velmi jednoduché, ale zpětná vazba bude v tomto případě kontraproduktivní. Žáci si budou vědomi toho, že jejich celoroční procedurální práce (např. práce ve skupinách, bádání a kritické myšlení) představuje dovednosti, které nebyly v závěrečném testu potřeba a nakonec tvořily jen mizivé procento konečné známky. Motivace žáků tak klesá a může znamenat výrazně těžší práci i pro učitele v následujícím školním roce.

Loga