Implementace CLILu
do české školy

14.15 Bodovací/hodnoticí tabulka

Hodnoticí tabulkou (z angl. Evaluation rubric) označujeme závazný posuzovací nástroj určený k simulaci reálných aktivit a procesů ve školní třídě. Zároveň je bodovacím průvodcem, který rozlišuje mezi úrovněmi rozvoje v určité oblasti výkonu nebo chování. Liší se od tradičních metod hodnocení v tom, že zkoumá činnost v samotném procesu učení a strukturovaně nám ukazuje, jak je žákova práce hodnocena.

Tyto tabulky popisují úrovně výkonu žáků, a tím poskytují důležité informace učitelům, rodičům a dalším zájemcům o tom, co žáci vědí a jsou schopni udělat. V popisech rubrik najdeme jednoznačné prohlášení o tom, co se považuje za důležité v učení, ještě předtím než k samotnému učení došlo. Díky tomu mohou učitelé včlenit rozmanité strategie výuky do svého repertoáru, mohou přeměnit svůj přístup k hodnocení.

Obecně hodnoticí tabulky dělíme na analytické a holistické. Analytické tabulky určují a hodnotí podle jednotlivých kritérií jednotlivé složky konečného produktu, zatímco holistické tabulky se snaží hodnotit práci žáka jako celek. Obzvláště v případě průběžného hodnocení doporučujeme zvážit používání tohoto způsobu hodnocení. Úplně základní hodnoticí tabulka, která umožní velmi jednoduché hodnocení vrstevníky, může vypadat takto:

 

Hodnocení práce skupiny: XY

Vyber, zaškrtni a okomentuj:

Informace a jejich srozumitelnost

 

Přehledné

Méně přehledné

Nepřehledné

Tvůj komentář:

Užití jazyka a komunikace

 

Správné/á

Dostačující Nevyhovující

Tvůj komentář:

Vyhodnocení

Naučil(a) ses něco nového?

 

Co se ti líbilo nejvíce na práci skupiny?

 

Co bys této skupině poradil(a)?

 

 

Pod tímto odkazem najdete tabulku pro hodnocení skupinové práce a podílu jednotlivců v rámci WebQuestu1 v dějepisu. Je velmi komplexní, svrchovaně procedurální, přičemž každá dovednost je podrobně popsaná na čtyřbodové stupnici, jež se odvíjí od výkonu žáků, od vynikajícího po podprůměrný.

Hodnoticí tabulky mohou být i složitější, vše vychází od činností, které se hodnotí. Níže uvádíme komplexnější tabulku, která učitelům i žákům poskytuje návod, jak hodnotit ústní odborně zaměřenou prezentaci podle pěti kategorií, přičemž odborný obsah jako takový tvoří 35 % (většinu) celkového hodnocení.

 

Hodnocení prezentace

Kritéria hodnocení

Procentuální poměr

Známka

Obsah

Informace o tématu byly konkrétní a obsahově přiměřené.

Odborný obsah byl vhodně vysvětlen a ilustrován na příkladech (aplikace poznatků).

Statistické údaje, počty a data byly znázorněny v grafu a vysvětleny.

Bylo zřejmé, že prezentující si důkladně připravil odborný obsah.

35%  
Struktura

Prezentace měla jasnou strukturu s adekvátním úvodem a závěrem.

Úvodní informace byly motivující, prezentující dovedl zaujmout pro dané téma.

Na závěr nechybělo zopakování klíčových konceptů a shrnutí.

20 %

 

Prezentační dovednosti

Prezentující udržoval oční kontakt s publikem.

Prezentující vysvětloval klíčové koncepty svými slovy, nepředčítal z PPT snímků (tabule).

20 %

 

Mluvený projev

Prezentující mluvil srozumitelně, dostatečně hlasitě a jeho projev byl kultivovaný.

Svým projevem prezentující dovedl udržet zájem publika.

15 %

 

Diskuze

Prezentující odpověděl na všechny otázky publika. V případě, že nevěděl odpověď, navrhnul, kde by informace mohla být získána.

10 %

 

 

Testování, obzvláště pokud je průběžné, se více zaměřuje na procedurální dovednosti a jazyk charakteristický pro danou oblast. Pro učitele, kteří hodnotí cíle předmětu v rámci hard CLILu, platí vše, co jsme popsali. Mnoho učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů má ze zkratky CLIL strach. Obávají se, že se musejí stát „jazykáři“, ale to není pravda. Měli by však rozumět funkcím a působení cizího jazyka ve svém předmětu. Musejí zvládnout prvky jazyka charakteristické pro daný předmět. Tomu se mnozí věnují v souvislosti s CALP (Cognitive Academic Language Proficiency – zdatnost v kognitivním akademickém jazyce), a také v souvislosti s akronymem LAC (Language Across the Curriculum – Cizí jazyk napříč předměty) i s akronymem LEST (Language Enhanced Subject Teaching – Výuka předmětů obohacená o cizí jazyk), zavedeným Ballem (2010).

Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů nemusejí hodnotit jazyk jako takový, ale musejí mít jasno v tom, které prvky diskurzu jsou nepostradatelné při vyjadřování a porozumění pojmů v nejazykovém předmětu. Musejí si uvědomovat, že pokud chtějí, aby žák popsal jednotlivé kroky vědeckého pokusu, bude k tomu potřebovat určité jazykové rámce. Stejně tak žák musí vědět, jak se definuje, abstrahuje, jak se rozlišuje, jak se píše úvod. Všechna tato slovesa označují činnosti, které jsou dovednostmi a kompetencemi. Je jasné, že pokud by žák neznal potřebná slovesa, nebude moci předvést požadované dovednosti a kompetence. U žáků netestujeme primárně jazyk, ale testujeme konceptuální a procedurální obsah.

 

Shrnutí

V této části jsme se pokusili analyzovat, jak mohou učitelé hodnotit žáky v prostředí CLILu, a to z různých hledisek. Ukázali jsme, že jazyk nesmí žákovi, který chce prokázat porozumění učivu, být překážkou, nýbrž pomocným prostředkem. Zabývali jsme se otázkou obtížnosti textu a ukázali, že se netýká textu samého, nýbrž úkolu/úlohy, kterou při práci s textem zadáme. Na závěr jsme ukázali, že pro potřeby CLILu se zdají být vhodnější formativní či průběžné formy hodnocení a že konceptuální znalosti musejí být podřízeny aplikaci těchto znalostí při řešení procedurálních a dovednostních úkolů a aktivit, které jsou skutečným základem pro nástroje hodnocení v CLILu.

 

Seznam literatury:

BALL, P. Teaching Teachers For CLIL [online]. 2010 [cit. 2011-7-10]. Dostupné z WWW: <http://clil2010.wordpress.com/2010/08/09/1-teaching-teachers-for-clil/>.
BENTLEY, K. TKT CLIL Module. Cambridge : Cambridge University Press, 2010.
COYLE, D. HOOD, P., MARSH, D. Content and Language Integrated Learning. Cambridge : Cambridge University Press, 2010.
GENESEE, F., UPSHUR, J. A. Classroom-based Evaluation in Second Language Education. Cambridge : Cambridge University Press, 1996.
HARLEN, W. Teaching, Learning and Assessing Science. London : SAGE Publications Ltd., 2006.
MAJDODDIN, K. Peer Assessment: an alternative to traditional testing [online]. 2010 [cit. 2011-7-10]. Dostupné z WWW: <http://www.mjal.org/Journal/Peer%20assessment%20An%20alternative%20to%20traditional%20testing.pdf>.
SERRA, C. Assessing CLIL at primary school: A longitudinal study. International Journal of Bilingual Education and Bilingualism, 2007, 10, 5, s. 582–602.

Loga