Implementace CLILu
do české školy

14.13 Hodnocení obsahu a jazyka

Důležitým faktorem, na který musíme brát zřetel v souvislosti s průběžným hodnocením, je, zda je CLIL zaměřený na jazyk (tzv. soft CLIL), nebo obsah (tzv. hard CLIL). V kontextu hodnocení musíme předpokládat, že panuje soulad mezi kritérii hodnocení učitele jazyka a vzdělávacího předmětu, přestože větší váhu v něm může mít buď jazyk, nebo obsah. Samozřejmě i jazyk je obsahem a může být také definován v rámci výstupních cílů. Teď se podívejme, jak jsou tyto dva prvky integrovány, což je ostatně klíčové slovo v samotném názvu CLIL.

U tzv. soft CLILu lze integrace všech tří obsahových bloků (konceptuální, procedurální a jazykový) efektivně dosáhnout kritérii hodnocení, jež jsou sestavena podle priorit cílů tematického celku. Přihlížíme ke všem třem blokům (jazyk, pojmy, postupy) i k sumativnímu hodnocení, ale největší váhu přikládáme obsahu jazykovému.  Co přesně to ale znamená? Které jazykové prvky vlastně učitel vnímá jako prioritu? U tzv. hard CLILu může mít naopak největší váhu konceptuální a procedurální obsah. Výše jsme si uvedli několik položek, které by mohly být na seznamu kritérií učitele v CLILu. Ale za jakých okolností jsou tyto jednotlivé prvky hodnoceny a podle čeho se učitel rozhoduje o jejich relativním významu? Jakým způsobem učitel známkuje?

Pro ilustraci uveďme příklad tzv. hard CLILu z Baskicka. V rámci tamního velmi úspěšného a rozšířeného mnohojazyčného projektu Eleanitz se všichni žáci učí ve věku 14 až 16 let společenské vědy výlučně v anglickém jazyce. Ve věku 14 až 15 let studují v angličtině zeměpis a v následujícím ročníku dějepis. Na tomto projektu je zajímavé, že anglické osnovy jsou napsány tak, aby podporovaly rozvoj dovedností specifických pro společenskovědní cíle. Takže například v rámci dějepisu se žáci v jedné fázi věnují historickým biografiím. Než budeme zkoumat, jak má učitel dějepisu životopisy hodnotit (ve vztahu ke stanoveným cílům), ukážeme si, jak lze tematický celek biografií převést do osnov předmětu anglický jazyk.

Představíme cíle tematického celku Co se stalo v den, kdy jsem se narodil(a). Jelikož jde o velmi významný celek, je mu věnováno 25 hodin. Úkolem žáků je najít na internetu historickou osobnost, která se narodila ve stejný den (nikoliv rok) jako dotyčný žák, a poté o ní připravit powerpointovou prezentaci pro své spolužáky. Vzhledem k tomu, že formální ústní prezentace vyžaduje písemné podklady a poznámky, musejí žáci napsat osnovu, jež se stane podkladem k jejich ústní prezentaci poté, co ji upraví pro potřeby mluveného slova v kontextu celé prezentace.

Podívejme se na interpretaci jazykových požadavků odvozených z konceptuálního a procedurálního historického obsahu. Daná výuková jednotka má tyto cíle (lze uzpůsobit dle věku a způsobu práce, který učitel od žáků vyžaduje):

  1. Připravit správně položené otázky pro vyhledávání na internetu (k dané události nebo osobě).
  2. Vyvodit komunikativní cíl informativního textu a pochopit jeho celkovou strukturu.
  3. Při psaní souhrnu používat nominalizované tvary a struktury (prostředkem zhuštěného a úsporného vyjadřování).
  4. Určit jazyk a struktury charakteristické pro životopisné texty.
  5. Předvést PPT prezentaci, uspořádat informace, zvolit vhodný jazyk a formát prezentace.

Na první pohled se může zdát, že žádný z těchto cílů není přímo jazykový. Možná jen cíle č. 3 a č. 4. To, co mají všechny tyto cíle společné, je, že každý z nich má určitý komunikační záměr. Ve všech případech jde o využití znalostí, jazyk je prostředkem či nástrojem tohoto využití. Dokonce i v cíli č. 4 žáci něco určují proto, aby mohli splnit cíl č. 5, protože životopis převedený do PPT formátu nemůže být stejný jako v písemné podobě. Jde o souhrn, syntézu informací, ale s určitou pevně danou strukturou.

Jako vhodným procedurálním aspektem této výukové jednotky je Smlouva o prezentaci, kterou žáci podepisují ještě před prezentací informací o své historické osobnosti. Podle smlouvy nesmí prezentace obsahovat více než čtyři snímky, takže žáci musejí z informací vybírat, musejí syntetizovat a shrnovat to podstatné. Smlouva žákovi nastiňuje kritéria, podle kterých může být hodnocen:

 

Smlouva o prezentaci

Co se stalo v den, kdy jsem se narodil(a)

Množství informací
  • Použiji jen 4 snímky v PPT prezentaci.
  • PPT snímky budou obsahovat: cíl prezentace, osobnost / historická událost, diagram, výsledky on-line průzkumu

Struktura a obsah

Cíl prezentace 
(snímek 1)

  • Musím použít vhodný jazyk pro uvedení tématu.
  • Znímím heslovité údaje o dané události/osobě.
  • Pro tento snímek musím vymyslet vhodný název, měl by být stejný s cílem prezentace.
 

Historická událost/osobnost (snímek 2)

  • Základní údaje o události/osobě, tj. kdo, co, kdy.
  • Zařadím ilustrační obrázek, foto.
 

Diagram
(snímek 3)

  • Některé důležité informace zpracuji v grafu, který vysvětlím.
 

Výsledky on-line průzkumu
(snímek 4)

  • Zařadím zbylé relevantní informace, které jsem našel(la) na internetu.
Průhlednost a přiměřenost informací
  • Použitá slova a slovní spojení jsou srozumitelná.
  • Klíčová slova, která by nemusela být pochopena, vysvětlím.
  • Použiji názorný obrázek.

Ústní projev a prezentace

  • Text snímků je frázovitý, přesto výstižný, jelikož použiji:
    Nominalizaci (= převod větných celků v nevětné).
    Odpovídající slovesné tvary a časy.
    Odpovídající předložky času.
  • Použiji úvodní informace, které na závěr shrnu.
  • Ověřím si výslovnost nových nebo obtížných slov, např. na http://www.howjsay.com.

Prohlašuji, že jsem se s podmínkami smlouvy seznámil(a) a má prezentace bude v souladu s nimi.

 

Datum:                                Podpis žáka:                                 Podpis učitele:

 

Všimněme si, že cíl č. 5 velmi přesně kopíruje požadavky v této smlouvě. Navíc všechny uvedené požadavky dohromady tvoří sumativní testování všeho, co žáci v rámci daného tematického celku dělali. Prvky z části smlouvy odkazující na Přehlednost a přiměřenost jsou odrazem cíle č. 3 (nominalizace), cíle č. 4 (slovesné časy, předložky), cíle č. 2 (jazyk typický pro úvody a závěry) atd.

To, jestli závěrečná prezentace bude představovat průběžné, nebo sumativní hodnocení, záleží na dvou okolnostech:
a) Může závěrečná ústní prezentace objektivně reflektovat všechny cíle, na nichž žák pracoval?
b) Bylo možné jednotlivé aspekty těchto pěti cílů hodnotit již v průběhu práce na tomto celku?

Odpověď na otázku a) bude pravděpodobně záporná. Chce-li učitel dosáhnout spravedlivějšího hodnocení, známky za cíle č. 3 a č. 4 by měl udělit už ve chvíli, kdy žáci napsali písemný podklad pro následnou přípravu prezentace v PowerPointu. V cíli č. 1 žáci vyhledávají údaje o své historické osobnosti na základě otázek, které si předem položili. Pokud jsou tyto otázky špatné, musí se to projevit na kvalitě informací, které si vyhledají. Tuto důležitou dovednost (vyhledávání informací) lze tedy hodnotit již na samém počátku práce na tematickém celku. Z toho vyplývá, že odpověď na otázku b) je kladná.

Pro shrnutí tohoto příkladu  si  řekněme, co zahrnují složky jednotlivých obsahových bloků, na jejichž základě by měl učitel provádět průběžné hodnocení celku Co se stalo v den, kdy jsem se narodil(a)?:

  • Konceptuální: Historické biografie, jejich struktura a jazyk, populárně naučné a vědecké texty, hlavní rysy.
  • Procedurální: Jak vyhledávat konkrétní informace, jak tyto informace vhodně uspořádat, psaní osnovy, výběr informací pro ústní prezentaci, přizpůsobení informací posluchačům, srozumitelnost, používání vizuálních efektů.
  • Jazykový: Nominalizace, časové předložky, pravopis, výslovnost složitějších slov (jména, názvy míst), slovesné časy (převážně minulé časy), jazykové struktury charakteristické pro úvody a závěry textů.
Loga