Implementace CLILu
do české školy

12.2 Materiály a zdroje do výuky vytvořené pro rodilé mluvčí cizího jazyka

„Je lákavé využít primární materiály, jejich nabídka je třeba v angličtině opravdu bohatá. Jak lépe zpřístupnit žákům například zeměpis jižní Anglie než nabídkou brožurek a letáčků lokálních turistických center nebo proč v přírodopise nevyužít výborně zpracované populárně naučné pořady volně dostupné na internetu?“

(Milan, student učitelství)

Originály, které nejsou primárně určeny pro výuku (populárně naučná videa, informační brožurky, odborné texty) mají obrovský motivační potenciál, jejich slabina je ale v tom, že původní cílovou skupinou je zpravidla dospělý čtenář a rodilý mluvčí k tomu. Od určité jazykové úrovně (a od určitého věku žáků) to samozřejmě může být výhoda, pro účely druhého stupně základní školy (a odpovídajících stupňů víceletých gymnázií) jsou však takové materiály často nevhodné. Obsahují totiž jak nové informace, tak vysoké procento nové slovní zásoby, gramatiky i stylistických prostředků, se kterými se žáci dosud nikdy nesetkali. Místo motivace tak mohou žáky frustrovat, protože budou jen obtížně rozumět, případně budou tyto materiály klást obrovské nároky na učitele, když se bude snažit s nimi pracovat, připravit k nim vhodné pracovní listy apod.

Podobné materiály tedy doporučujeme využít spíše jako doplňkový materiál, ilustraci daného tématu. Náměty na adaptaci textů pro výuku v anglickém jazyce naleznete v kap. Vytváření vlastních materiálů – adaptace textu.

 

Zahraniční učebnice

„Když učím dějepis ve španělštině, co je přirozenějšího, než vzít třeba španělskou nebo latinskoamerickou učebnici dějepisu? Možná budu potřebovat učebnice různých ročníků, abych našla látku, kterou chci probrat se svou třídou, ale zase žákům nabídnu terminologicky přesné materiály, z učebnice také rovnou převezmu konkrétní úlohy, nebudu muset materiály překládat.“

(Anna, studentka učitelství)

Zahraniční učebnice jsou vynikající nástroj pro seznámení žáků s kulturní dimenzí cizího jazyka. Je třeba zvážit, jak dobře nám pomohou splnit cíl dané hodiny. Vzpomeňte na úvodní příklad s netopýrem / baseballovou pálkou. Pokud je cílem hodiny matematiky především ověřit, jestli žáci umějí řešit slovní úlohy na sčítání desetinných čísel, není vhodné strávit polovinu času diskusí o výrazech a situacích v zadání úlohy. Učitel musí volit materiály tak, aby to vyhovovalo cíli, který si stanovil.

Žáci, kteří se učí cizí jazyk, si osvojují jiné lexikální okruhy než jejich vrstevníci – rodilí mluvčí. Slovní zásoba z dětského hřiště bude pro anglického školáka základní a samozřejmá; český žák 6. ročníku ale zpravidla neví, jak se řekne „prolézačka“ anglicky. Totéž pochopitelně platí pro gramatické struktury. Některé jevy jsou běžnou součástí hovorů i textů určených pro mladé rodilé mluvčí cizího jazyka, ale pro toho, kdo se jazyk učí, mohou být velmi obtížné, protože se probírají až později (např. gramatické časy, které se v českém jazyce nevyskytují, členy, logické spojky, syntax apod.).

Důležité je také mít na paměti, že odlišné učební osnovy znamenají nejen to, že budeme možná potřebovat učebnice z jiných ročníků. Může se stát, že pořadí témat se bude lišit, a tak budou zahraniční didaktické materiály vycházet z jiných vstupních znalostí žáků. Lišit se může také způsob prezentace, učebnice může být vystavěna na jiných vzdělávacích zásadách, než které by se učiteli hodily. Stejně tak rozsah a těžiště látky se budou v některých oblastech lišit – kapitola o rybách v novozélandské učebnici pravděpodobně nebude ilustrovat kostru ryby na kaprovi. Je možné, že tak zahraniční učebnice žáky připraví o možnost svázat nové poznatky s již známými. Materiály určené pro rodilé mluvčí také pravděpodobně nebudou podporovat integrovanou výuku.

Jednotlivé aktivity, úlohy, pracovní listy, dokonce úvodní texty z cizojazyčných učebnic mohou být cenným zdrojem. Dá se předpokládat, že jsou adaptovány pro příslušný věk žáka, cíleně rozvíjejí jeho kognitivní a často i metakognitivní dovednosti. Je možné z nich například vybrat doplňkové materiály pro žáky s dobrou úrovní cizího jazyka, ilustrovat na nich odlišné přístupy k výuce daného tématu v jiné zemi apod. Úskalím ale zůstává jazyk nepřizpůsobený tomu, že se ho žáci teprve učí, a to, že není zpravidla možné učebnici používat jako celek.

 

Překlad české učebnice

„Když vyučuji integrovaně a mám osvědčenou českou učebnici, v podstatě by stačilo přeložit si ji; sice to zabere dost času, ale získám tak materiál, který bude odpovídat jak kognitivní náročností, tak kulturním kontextem úrovni žáků, které znám.“

(Jitka, učitelka)

I když pomineme časovou náročnost, kterou by taková úloha představovala, hrozí při překládání českých didaktických materiálů množství úskalí. První z nich spočívá v samotném učiteli-překladateli. Překlad odborného textu do cizího jazyka vyžaduje velmi dobrou znalost cílového jazyka, učitel riskuje, že do textu vnese chyby, nepřesnosti, lexikální nebo syntaktické „čechismy“ apod. Navíc i česká učebnice pracuje se slovní zásobou rodilého mluvčího, nikoliv toho, kdo se jazyk teprve učí, a tak přeložený text bude pro žáky pravděpodobně příliš složitý a bude obtížné mu porozumět. Narážíme na úplně stejný problém jako u zahraničních učebnic. Někdy samozřejmě může být překlad elegantní a rychlé řešení. Od překládání celé učebnice nebo sbírky příkladů bychom však s ohledem na jazykovou a kulturní rovinu CLILu raději odrazovali.

Loga