Implementace CLILu
do české školy

11.6 Strategie zvaná scaffolding

Prostředky a strategie, které žákům usnadní práci s náročným textem nebo obsahem nebo jim pomohou překonat jazykovou náročnost úlohy, se v odborné didaktické literatuře označují souhrnným termínem „scaffolding“. Scaffolding doslova znamená „opora, lešení“ a také „stavění lešení“.

Tato strategie vychází z přesvědčení, že člověku, který se teprve učí, musí učitel vybudovat (a pomoci vybudovat) lešení z nápověd, slovníčků, modelů požadovaného výstupu (ukázkových řešení, předpřipravených vět), návodů, ukázek efektivních metakognitivních strategií apod., oporu či lešení, které může potom postupně rozebírat a odstraňovat, až si žák umí poradit bez něj. Cílem využití scaffoldingu není předložit žákovi hotové řešení ani ho jenom motivovat, ale umožnit a usnadnit žákovi vlastní cestu k vyřešení zadaného úkolu, zvládnutí probírané látky.

 

Mezi strategie scaffoldingu patří například:

  • přeformulování zadání úlohy,
  • cílená práce s textem: strukturování, zvýraznění aj.,
  • neverbální prostředky komunikace (mimika, gesta),
  • grafické organizátory – myšlenkové mapy, schémata, grafy, náčrtky,
  • jazykové rámce, napovězené začátky vět aj.,
  • modelové řešení úlohy,
  • průběžná reflexe,
  • mnemotechnické pomůcky atd.

 

Jednou ze specifických rovin scaffoldingu je práce s textem, jeho přizpůsobení a strukturování, stejně jako vhodně zvolené úlohy. V následujícím přehledu představíme několik metod scaffoldingu, které žákům mohou pomoci uvedené obtíže překonat. Představujeme obecné zásady scaffoldingu napříč aktivitami a v různých fázích vyučovací hodiny s vysvětlujícími komentáři.

 

Když žák nemá dostatečné předchozí znalosti odborné látky…

Strategie scaffoldingu Komentář

Využít v úvodu aktivity brainstorming (s celou třídou nebo ve dvojicích či skupinách se zpětnou vazbou pro celou třídu). Důležité je přijmout všechny nápady jako platné – v brainstormingu nehledáme správné řešení, ale možné cesty, které by nás mohly dovést k různým řešením, žádná odpověď tedy není chybná. Chceme žáky motivovat k tomu, aby mluvili, ne je odradit tím, že odmítneme jejich příspěvek.

Důležité je přijmout všechny nápady jako platné – v brainstormingu nehledáme správné řešení, ale možné cesty, které by nás mohly dovést k různým řešením, žádná odpověď tedy není chybná. Chceme žáky motivovat k tomu, aby mluvili, ne je odradit tím, že odmítneme jejich příspěvek.

Využít motivační materiály – obrázky, audiovizuální prostředky.

Je vhodné i u motivačních materiálů využít různé formy reprezentace, obrazový materiál doplnit verbálními i neverbálními složkami komunikace.

Zařadit skupinovou práci tak, aby žáci museli sdílet informace. Pokud žáci nevědí, kdo bude určen jako mluvčí jejich skupiny, musejí usilovat o to, aby i nejslabšímu článku své skupiny předali co nejvíce informací.

Existují různé přístupy ke skupinové práci – buď se určí jednoznačné přiřazení rolí v rámci skupiny, nebo naopak: o tom, kdo ze žáků bude výsledky skupiny prezentovat, se rozhodne náhodným losem až těsně před výstupem. V situaci, kdy je třeba, aby si všichni žáci oživili například látku minulých hodin, je druhý model výhodnější – podporuje aktivnější sdílení informací.

 

 

Když si učitel není jistý, jestli žák porozuměl cizojazyčnému zadání…

Strategie scaffoldingu Komentář

Nechat žáka zadání přeformulovat, zakreslit, zapsat, ukázat, pantomimicky znázornit. 

Doporučujeme volit výstup podle toho, jak je žák orientovaný. Jde nám tentokrát o kontrolu porozumění, takže je vhodné žákovi dovolit pracovat v režimu, ve kterém se mu vyjadřuje dobře.

Nechat žáka zadání přeložit do češtiny.

Na rozdíl od předchozího navíc ověřuje, jestli se žák umí odborně vyjádřit i v mateřském jazyce, také může být časově úspornější než předchozí varianta. Nerozvíjí ale produktivní dovednosti žáků v cizím jazyce nebo v nonverbální komunikaci.

Nechat žáka na tabuli zaznamenat jednotlivé kroky, jak se má postupovat, vytvořit pro ostatní osnovu, návod.

Pokud se tato varianta používá často, řada žáků se nebude soustředit na samotné instrukce, ale počká až na hotové schéma na tabuli. Pozornost lze udržet tím, že jednotlivé kroky budou zapisovat různí žáci.

  

 

Když je zřejmé, že žák neporozuměl zadání…

Strategie scaffoldingu Komentář

Přeformulovat zadání

(může provést jak učitel, tak jiný žák). 

Je vhodné zvolit jednodušší slova. Úsporné a jednoduché vyjádření v kratších větách, co nejjednodušší spojky. Vypustit nadbytečné informace. Změnit případně gramatický čas (mluvit v přítomném čase). Personalizovat zadání – nikoliv obecné „Určete, je třeba zjistit apod.“, ale „Ty, žáku, si přečti …“

Rozdělit zadání do jednotlivých postupných kroků

(může provést jak učitel, tak jiný žák).

Pozor na fázování zadání u úlohy, která byla zadána jako problémová. Nejde o to, aby byl předem prozrazen přímočarý postup nebo algoritmus řešení, ale o to, aby žáci věděli, co se po nich chce.

Na podobném zadání ukázat/předvést / modelovat požadovaný výstup

(může provést jak učitel, tak jiný žák).

Modelování je jedním ze základních stavebních kamenů scaffoldingu. Žák často jen neví, co přesně se od něj očekává, případně je pro něj složité začít.

 

 

Když žák porozuměl zadání, ale neví si rady s úlohou… (problém není primárně v jazyce, ale v porozumění odbornému předmětu nebo v kognitivním zvládání probírané látky)

Strategie scaffoldingu Komentář
„Přemýšlet“ o zadání nahlas, upozorňovat na klíčová místa zadání, explicitně formulovat otázky, které by si žák měl klást, a odpovídat na ně, provádět žáka řešením, formulovat ho jako vlastní komentované řešení.

Žák je prováděn řešením problémů, přitom učitel používá formulace, které bude žák muset používat při vlastním řešení / odpovědi, ulehčuje tak žákovi situaci hned ve dvou rovinách.

Ukázkově řešit podobnou úlohu, slovně komentovat zejména úvodní kroky.

Opět jde o modelování, tentokrát slovní doprovod spíše než k usnadnění vyjádření slouží k tomu, aby měl žák více informačních kanálů, kterými se k němu obsahová nápověda dostává.

Poukázat na podobnost s jinou, podobnou úlohou.

Stejně jako motivace na začátku je důležité provazování probírané látky s předchozími znalostmi – vytvářejí se tak četnější a kvalitnější spoje v paměti žáka.

 

 

Když žák nedokáže samostatně vyjádřit odpověď v cizím jazyce…

Strategie scaffoldingu Komentář
Umožnit částečnou odpověď v mateřském jazyce (zvlášť v počátku výuky CLILem).

Je samozřejmě nutné, aby žáci postupně stále více zapojovali i cizí jazyk. Přepínání jazykových kódů je však přirozenou součástí integrované výuky a nemělo by být odsuzováno. Učitel by ale každopádně měl doplnit i znění v cizím jazyce.

Předvést (modelovat) požadovanou strukturu odpovědi, případně ji napsat na tabuli.

Žák často jen neví, co přesně se od něj očekává, případně je pro něj složité začít. Modelování odpovědi snižuje tento stres.

Nabídnout už v rámci zadání žákům předpřipravené začátky nebo části vět, které po nich v odpovědi chceme (jazykové rámce).

Viz výše, navíc jde o jazykovou nápovědu, které se mohou „chytit“ slabší žáci s nižší úrovní ovládání jazyka. Zabraňuje případným inhibicím, které mohou nastat např. v období puberty.

Připravit zadání tak, aby odpověď nebyla verbální: namaluj, spoj, přiřaď, předveď.

Orientuje se na vizuálně, kinesteticky a zážitkově orientované žáky; umožňuje uspět i těm, kteří jsou v jazyce slabší; umožňuje často rychlejší reakci / zpětnou vazbu.

Volit otázky, na které lze odpovídat ANO / NE a rozšiřovat je až později.

I u žákovských odpovědí je vhodné gradovat náročnost. Opět platí: čím je složitější úloha kognitivně, tím jednodušší by měla být požadovaná forma odpovědi. Jazykově nadanější nebo pokročilejší žáci pravděpodobně zvolí komplexnější odpověď.

 

 

Učitel by měl využívat mnemotechnické pomůcky, básničky, říkadla a vést žáky k tomu, ať si sestavují vlastní, a sdílet ve třídě různé strategie, jak si něco zapamatovat.

Důležitým prvkem scaffoldingu je neverbální projev – mimika, gesta a pantomima. Může usnadnit pochopení pojmů, vztahů apod. Zároveň jde o vizuální zážitek, se kterým si žáci daný výraz nebo myšlenku spojí a stejné gesto nebo pantomimu pak může učitel využít pro aktivování této znalosti.

Mezi další metody scaffoldingu patří monitorování činnosti žáků a průběžná reflexe během hodiny – učitel by měl zjišťovat, co si žáci myslí, že se dále bude dít, co se dozvědí. Jednak si tak ověří, jak dobře poslouchali instrukce, jednak to soustředí jejich pozornost na průběh aktivity. Důležitou (motivační) roli hraje pochvala a celkový přístup učitele. Žák by měl všechny strategie scaffoldingu vnímat jako dočasnou oporu, kterou postupně přestane potřebovat.

Loga