Implementace CLILu
do české školy

11.2. Zahřívací aktivity

Každý trénink začíná rozcvičkou, během níž se účastnící rozehřejí, rozpohybují; rozcvička bývá rychlá a jednoduchá. I v hodinách CLILu je vhodné na začátek hodiny zařadit krátkou cizojazyčnou aktivitu, která žáky „rozehřeje“, připraví na změnu vyučovacího jazyka. Tato aktivita může přímo souviset s tématem hodiny, měla by být krátká, dynamická, měla by žáky zapojit co nejvíce. Zpravidla bývá zábavná a nenáročná, může do určité míry zapojovat mateřský jazyk. V úvodní fázi hodiny nám jde o to, aby žáci začali vnímat cizí jazyk a případně se naladili na téma hodiny.

Ve výuce cizích jazyků je koncepce „rozcviček“ hojně využívaná, CLIL tento prvek přebírá. Učitel odborného předmětu často může rozcvičku směřovat k probíranému tématu tak, že do jazykové aktivity přidá odborná témata  / odbornou  slovní zásobu.

Může jít také o krátké hry nebo o hudební vstupy či videoukázku. Nápady pro rozcvičky je možné hledat v didaktických materiálech odborného předmětu (jen je potřeba zvážit, jestli po žácích nevyžadují formulaci příliš složitých vět), doporučujeme ale také inspirovat se v souborech aktivit a metodických materiálech pro učitele cizích jazyků. Zkuste také vyhledat klíčová slova „warm up“, „lead-in“ nebo „icebreaker“ na internetu. Doporučujeme sestavovat si vlastní portfolio zahřívacích aktivit a rozcviček, které se osvědčily.

 

Nabízíme několik ukázek úvodních „rozcviček“:

  • učitel zahajuje hodinu krátkými neformální rozhovory s jednotlivými žáky (učitel postupně může do rozhovorů propašovat tematickou slovní zásobu),
  • řetězec slov: učitel začne „V mé tašce je kniha.“, žák pokračuje: „V tašce je kniha a sešit.“, další potom: „V tašce je kniha a sešit a …“ (možno upravit zadání tak, že v tašce mohou být pouze pojmy související s danou látkou),
  • popiš rozdíl: žáci hledají rozdíly mezi obrázky (nebo schématy – je možné využít např. myšlenkové mapy související s tématem),
  • země-město:“ učitel zvolí hlavičky sloupců (buď v souladu s tématem, nebo např. slovní druhy v cizím jazyce) a počáteční písmeno, žáci mají co nejrychleji ke každé kategorii napsat slovo začínající příslušným písmenem,
  • postupný obrázek: učitel začne na tabuli po jednotlivých čarách kreslit obrázek, žáci odhadují, co by na výsledném obrázku mohlo být,
  • bingo: učitel vyzve žáky, aby si ze seznamu slovíček (z učebnice, pracovního listu) náhodně vybrali pět, potom sám náhodně vytahuje a předčítá postupně slovíčka, kdo má první celou pětici, má bingo,
  • mysli a piš: skupinky žáků se snaží v krátkém časovém limitu zapsat co nejvíc slovíček, která odpovídají zadání (za cizojazyčné slovíčko je možné udělit dva body, za české jeden bod, např. „věci, které mají tvar obdélníku“, „slova, která obsahují samohlásku A“, „co funguje na elektřinu“, „něco růžového“).
Loga