Implementace CLILu
do české školy

6.4 Krátkodobé a dlouhodobé cíle implementace

Krátkodobé a dlouhodobé cíle odkazují přímo na vzdělávací cíle školy. Jsou obvykle charakterizovány v oblasti administrativní, jazykové a pedagogické.

Typicky administrativní oblastí CLIL je samotná organizace výuky. Postmoderní éra je spojená s rozšířením vzdělávacích předmětů, jako jsou informační a komunikační technologie, politologie, etika a občanská výchova. Většina škol se snaží nabízet výuku nejméně dvou až tří cizích jazyků. Časová dotace pro tyto vyučovací předměty zůstává však stále stejná a nedostatek času může řešit právě implementace CLILu. Škola může nabídnout například možnost studovat volitelné předměty v cizím jazyce, čímž zvýší dobu kontaktu s cizím jazykem a přitom naplní i obsahovou stránku daného předmětu. CLIL tak naplňuje administrativní cíle – umožní de facto pokrýt obsahové cíle dvou vyučovacích předmětů při nižším počtu hodin.

Prodloužení doby kontaktu s cizím jazykem může být hlavním vzdělávacím cílem školy v oblasti jazykové. Zvýšení kompetencí žáků v cizích jazycích je považováno za důležitou investici k celkovému zlepšení úrovně jazyků v rámci celého vzdělávacího systému a CLIL nejenže navýší počet hodin, po které se žáci jazyk vzdělávají, ale představuje ověřenou metodu, která přináší pozitivní výsledky.

S ohledem na pedagogickou oblast může být implementace CLILu brána jako způsob, jak přehodnotit a případně zlepšit celkový systém výuky na dané škole. K tomu může přispět propojení praxe jazykářů s učiteli odborných předmětů nejen v rámci školy, ale i při utváření sítě škol, která bude vhodnou platformou pro tvorbu materiálů, příležitostí k vzájemnému pozorování, zlepšení jazykové vybavenosti a k organizaci CLIL školení v rámci vzájemného dalšího vzdělávání pedagogů apod. Tyto snahy mohou pomoci i ke zkvalitnění výuky vedené v mateřském jazyce (Muñoa, 2011), mimo jiné proto, že nutí učitele zařazovat aktivní a experimentální metody, aktivně pracovat se studijními materiály i didaktickými pomůckami a reflektovat vlastní praxi. Zařazení CLILu je proto impulzem změn v průběhu celého vzdělávacího systému, se zaměřením na jazykovou stránku učitelů odborných předmětů a efektivního zavedení přístupu „jazyk napříč předměty“ (Bullock, 1975).

Loga