Implementace CLILu
do české školy

7.6 Vertikální a horizontální zavádění CLILu

V případě, že se CLIL zavádí ve větším měřítku, je jedním z nejdůležitějších bodů zavádění programu CLIL otázka vertikálního nebo horizontálního modelu, často zvaného diachronní a synchronní. Ve vertikálním programu se CLIL zavádí postupně, nejprve v podobě krátkodobých vstupů CLIL do výuky pro žáky mladšího školního věku (např. pro šestileté/sedmileté žáky) a posléze v průběhu školní docházky se zvyšuje doba kontaktu s cizím jazykem (nebo případně i dalším cizím jazykem).

Vertikální plánování má významné důsledky pro celý pedagogický sbor a chod školy. Při dobře načasované implementaci CLILu je možné uvést přesně rok, kdy např. první CLIL absolventi dorazí na střední školy, což umožňuje efektivní plánování další fáze jazykové přípravy učitelů, materiálů apod. Je to pomalejší proces a výsledky jsou veřejnosti hůře viditelné v krátkodobém horizontu, ale plánování je předchozí fází výrazně usnadněno. Hlavní výhodou je, že je mnohem snazší s odstupem hodnotit vývoj změn v delším časovém horizontu.

Principem horizontálního programu je zavedení nových pedagogických postupů na jedné či více věkových úrovních současně, např. v šesté a osmé třídě – CLIL se tak zavádí paralelně na více úrovních, jeho zavedení je rozsáhlejší, jeho efekt je bezprostřední. V horizontálním schématu jsou žáci vyššího školního věku často v nevýhodě, a to zejména ti v pozici „pokusných“ žáků, kteří jsou první, na kterých se nový model pilotuje. Výhodou naopak je, že když žáci z původní pilotní šesté třídy dorazí do osmého ročníku, potkají se žáci, kteří již mají s CLILem zkušenost, s učiteli, materiály a přístupy, které již byly vyzkoušené.

Rozdíly mezi oběma programy se týkají jazykové připravenosti žáků. Ve vertikálním schématu žáci téměř jistě odpovídají svou jazykovou vybaveností úrovni předpokládané v daném období školní docházky. To přináší výhodu pro školu, která může být ambicióznější v rozsahu CLIL výuky. V obou programech, vertikálním a horizontálním, je obsah podáván v cílovém jazyce na stejné úrovni jako by byl v jazyce mateřském.

 

Shrnutí

Škola musí nejen zajistit jazykovou přípravu učitelů, ale umožnit jim i další vzdělávání a intenzivní spolupráci. Učitelům, kteří se budou přímo podílet na CLILu, je nutné hned zpočátku poskytnout čas na přípravu materiálů a podporu pro školení. Učitelé, kteří se podílejí na CLILu nepřímo, by měli mít rovněž jasně přidělenou roli. Jejich účast na změnách učebních osnov a oborové spolupráci vede k pozitivnímu efektu a úspěchu zavedení CLILu na škole. Obecně nelze určit vyučovací předměty nejvhodnější nebo nejméně vhodné pro CLIL – vše vychází jednak z možností školy, jednak z cílů, které si v úvodu stanovila. Klíčové je ovšem vytváření databáze materiálů a systematická práce s nimi – již v přípravné fázi musí být jasné, s jakými materiály budou učitelé pracovat, případně jaké nároky na ně budou kladeny při vytváření a aktualizaci vlastních materiálů. V každém případě škola musí rozhodnout, v jakém ročníku – a v jakém rozsahu – CLIL zavede, jestli CLIL otevře všem žákům, nebo ho ponechá jako výběrový, přičemž každý z modelů má své výhody i nevýhody.

Loga